Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Krásná princezna Lada si nechce vzít za muže mocichtivého krále Kazisvěta, a tak raději uprchne ze zámku svého otce. Svou zlatou hvězdu na čele ukryje pod kapucí ošuntělého myšího kožíšku a schová se jako kuchtička v paláci sousedního panovníka, moudrého prince Radovana.

Pohádkovou klasiku Princezna se zlatou hvězdou natočil v roce 1959 režisér Martin Frič, který do hlavních rolí obsadil Marii Kyselkovou (princezna Lada), Josefa Zímu (princ Radovan), Františka Smolíka (princeznin otec král Hostivít), Martina Růžka (král Kazisvět), Jarmilu Kurandovou (chůva), Stanislava Neumanna (vrchní kuchař) a Josefa Vinkláře (kuchtík Janek).

Z komparzistky hvězdou

Marie Kyselková se měla v pohádce objevit jen v epizodní úloze, jenže nakonec v ní ztvárnila svou životní roli. Původní představitelka princezny Lady Miriam Hynková těsně před natáčením onemocněla, a tak tvůrci vybrali půvabnou Kyselkovou. Ta byla v době natáčení těhotná, ale díky šikovnému kameramanovi a kostymérkám to na ní nebylo znát.

Po úspěchu této pohádky dostávala Kyselková řadu nabídek k natáčení, ona však dala přednost rodině. Mimochodem, její denní gáže činila 200 korun, což byly tehdy velmi slušné peníze.

Dramatické natáčení

Natáčení mělo i své stinné stránky. Například lepidlo, kterým Kyselkové na čelo připevňovali zlatou hvězdu, jí na kůži dělalo nevzhlednou a bolestivou vyrážku. Nepříjemný zážitek si odnesl i představitel krále Hostivíta František Smolík. Princezna Lada mu totiž hrotem své korunky málem vypíchla oko. Ve scéně, kdy ho šla ráno pozdravit, se k němu sklonila a gravitace vykonala své.

Zranění se nevyhnulo ani Josefu Zímovi. Na konci šermířské scény měl zlomit Kazisvětův meč, jehož jedna strana byla upravena tak, aby se nezranil. Jenže herec ho omylem zlomil ostrou stranou a pořezal se na stehně.

A ještě veselá historka z natáčení: Zíma celou noc před natáčením první milostné scény oslavoval narození dcery Zuzany. Nespal ani minutu a ráno podle toho vypadal. Pandí kruhy pod očima zakryla šikovná maskérka, těžko ale říct, nakolik se herci dařilo „zamaskovat“ dech.

Prstýnek něžný dala mi…

Pohádku Princezna se zlatou hvězdou provází i krásná hudba, jejímž autorem byl skladatel Bohuslav Sedláček. Určitě se vám hned vybaví Prstýnek v podání prince Radovana: „Jsme proti lásce bezbranní, když pod hvězdami raní, prstýnek něžný dala mi, teď leží na mé dlani…“

Sedláček, který byl profesně spojen s brněnským rozhlasem, skládal nejen filmovou hudbu. Je také autorem početné řady instrumentálních titulů a vokálních skladeb z oblasti zábavné a populární hudby. Z jeho tvůrčí dílny vzešla i opereta Vdova z Valencie.

Myší kožíšek z Kokořína

Pohádce poskytl své půvabné kulisy hrad Kokořín, kam se můžete vydat na pěkný prázdninový výlet, a připomenout si některá z míst, kterými procházela princezna Lada. Majestátní stavba s typickou kulatou věží se vypíná na pískovcovém ostrohu nad údolím říčky Pšovky.

První listinné zmínky o Kokoříně pocházejí už z roku 1320, hrad byl ale v minulosti několikrát přestavován až do dnešní romantické podoby. Není proto divu, že inspiroval i mnohé umělce – ze slavných jmen, která jsou s ním spojena, můžeme jmenovat malíře Josefa Navrátila a Antonína Mánesa či básníka a prozaika Karla Hynka Máchu.

A Kokořín vyhledávají pochopitelně i filmaři. V jeho fotogenickém prostředí vznikly i další pohádky, například Jak se budí princezny, Kouzelný měšec či Korunní princ.

Další zajímavá místa po České republice, která se váží na filmovou a klasickou hudbu, najdete na webu či v éteru Rádia Classic Praha.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám