Jiří Mádl bere pandemii jako dárek. Herci a režisérovi umožnila protrpět osobní věci

V pauze mezi natáčením filmu Pánský klub, v němž si zahraje učitele dějepisu a tělocviku, který podstupuje skupinovou terapii pro eroticky závislé, jsme si povídali, co mu dalo období, kdy se nikam nesmělo.

Osm let seděl v jedné lavici s nynějším ministrem zdravotnictví Vojtěchem. Jak na něj Jiří Mádl vzpomíná?

„Mému soukromému životu pandemie neskutečně prospěla. Umožnila mi zamyslet se nad některými věcmi, trošku si je protrpět. Zůstanou v mozku uzavřené a pak na nás v nějakou nesprávnou chvíli vykouknou. Většinou jde o osobnostní záležitosti, pracovní jsou mi ukradené,“ řekl Super.cz se smíchem.

Někdo během dlouhotrvající uzávěry sportovišť přibral nějaké to kilo, jiný naopak najel na režim a zhubnul. Soudě podle Mádlovy postavy, patří do druhé skupiny. Jak si během pandemie udržoval štíhlou linii?

„No, já měl víc času. A mám doma takovou malinkatou posilovničku,“ přiznal nám s potěšeným culením. „Takový to, jak na tom každý vypadá jako dement,“ předvádí šlapání a zároveň zapojování paží. Stepper? „Jo, ten je fakt dobrej. Pak nějaké činky. Chemie, která z toho vejde do těla, je super.“

Sám ještě otcem není, ale s miminy to umí: Jiří Mádl zvládne i přebalovat

Rozpovídal se na téma běhání, které podle něho už v přírodě skoro nikde nejde. Navíc je opatrný na kotníky. „Úplně nejradši chodím. Když mám pracovní den, nejezdím po Praze autem, ale šlapu pěšky. Průměrně ujdu 17 000 kroků, baví mě to.“

Skončí schůzky třeba na Václaváku a jde domů na Pankrác. „Jak jsem i scenárista, tak lepší, než sedět doma, je pohybovat se. Dává to nějaký rytmus, tělo se prokrvuje a líp mi to myslí,“ řekl Super.cz.
 ■