Rudolf Cortés

Rudolf Cortés Profimedia.cz

Velkou hvězdu (✝65) české pop music milovaly všechny paní a slečny. Prvního představitele Limonádového Joea skolila vážná nemoc

Každá doba má své idoly, a výjimkou nebyla ani 50. a 60. léta minulého století. Naše babičky a pratetičky byly tehdy zamilované do zpěváka se sametovým barytonem Rudolfa Cortése (15. 3. 1921 – 12. 12. 1986), od jehož narození uplynulo právě 100 let. K jeho největším hitům patřily písně Váš dům šel spát, Nelly Gray, Nejmíň stárne klaun, Kdybych tě neměl rád, Bella Maria, Tiše den začíná nebo Vystavím zeď kolem tebe.

Perličky z komedie Limonádový Joe: Nechutná Kolaloka i inspirace pro Terminátora

Cortés se stal první opravdovou hvězdou čs. pop music. Objevil se i v několika filmech. Dlouhou dobu byl také prvním a úspěšným představitelem Limonádového Joea, v jehož roli vystupoval od roku 1955 v Divadle estrády a satiry (dnes Divadlo ABC). Když se však v roce 1964 točila filmová verze, Joea ztvárnil Karel Fiala (✝95) a písně nazpíval Karel Gott (✝80). Sám Cortés si ve slavné komedii zahrál jen epizodní roli pistolníka.

První umělecké krůčky

Původně se vyučil kožešníkem a této profesi se věnoval několik let. Ještě při zaměstnání si ale přivydělával jako člen tanečního orchestru Metropolitan a v kapele Jaroslava Maliny. První profesionální vystoupení absolvoval v letech 1940 – 1941, kdy se stal kmenovým zpěvákem jazzového orchestru Emila Ludvíka. V letech 1942 – 1944 pak působil v německém divadle Moravské Ostravy. V roce 1944 byl totálně nasazen v plzeňské Škodovce, kde pracoval až do konce druhé světové války jako soustružník.

Osvědčil se i v divadle

Po válce začali Jiří Voskovec (✝76) s Janem Werichem (✝75) připravovat pro Karlínské divadlo muzikál Divotvorný hrnec a Cortés se zúčastnil konkurzu, ve kterém uspěl. Ztvárnil postavu sympaticky rebelského Woodyho a prokázal, že mu to jde dobře i na divadelních prknech. Tím také odstartovala i jeho pozdější úspěšná spolupráce s orchestrem Karla Vlacha (✝74), s nímž pak natočil přes 300 nahrávek. Svůj talent využil i v dalších muzikálech, operetách a hudebních komediích. V roce 1954 přešel do již zmíněného Divadla estrády a satiry, nadále ale pokračoval i ve své pěvecké kariéře.

Bolestná ztráta publika, útěk před nacisty i nešťastná anticharta: I takový byl život Jana Wericha (✝75)

Koncem 60. let se objevoval často i na televizní obrazovce. S legendárním orchestrem Karla Vlacha absolvoval také řadu zájezdů doma i v zahraničí. Pak vedl vlastní estrádně revuální skupinu, s níž vystupoval v populárním pražském nočním podniku Alhambra. Byl elegantní, mužný a svým hlasovým projevem budil dojem, že zpívat je snadné a samozřejmé. Asi nepřekvapí, že ovlivnil i celou řadu svých současníků a následovníků, zejména zpěváky jako byli Richard Adam (✝86), Jiří Vašíček (✝68) či Milan Chladil (✝53).

Exotický původ

Oblíbený zpěvák byl ke smůle všech svých obdivovatelek ženatý, a to dokonce dvakrát. S první manželkou Dagmar měl dceru Dagmar a syna Rudolfa, s druhou ženou Alenou měl syna Davida. A jak tento fešák s krásným a sametově hebkým hlasem přišel ke svému exotickému příjmení? Původně se totiž jmenoval po otci Kraisinger.

Patřil k našim nejpopulárnějším zpěvákům (✝53), ale zemřel příliš brzy. V autě ho zradilo srdce

Zpěvákova matka Mercedes Cortés ale pocházela z Brazílie a s budoucím českým manželem se seznámila během jeho pracovního pobytu v Uruguayi. Když pak Rudolf začal zpívat s orchestrem Karla Vlacha, kolegové mu poradili, ať si jméno změní, protože je příliš dlouhé a zní německy. To tehdy nebylo „in“, a tak přijal matčino příjmení.

Příčinou zpěvákovy smrti byla vážná, postupně se rozvíjející nemoc, kvůli níž se musel předčasně vzdát umělecké činnosti. Choroba ho nakonec vyřadila i z běžného života. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků