Jaroslav Marvan, Josef Bláha a Josef Vinklář v seriálu Hříšní lidé města pražského

Jaroslav Marvan, Josef Bláha a Josef Vinklář v seriálu Hříšní lidé města pražského Foto: Česká televize

Legendární rada Vacátko a jeho mordparta. Jak dobře znáte seriál Hříšní lidé města pražského?

První republika nebyla zdaleka tak idylická, jak si mnozí z nás myslí. I tehdy docházelo k vraždám, loupežím a dalším závažným kriminálním deliktům. Semeništěm hříchu bylo hlavní město, a tak měla pražská mordparta v čele s radou Vacátkem o „zábavu“ postaráno.

Je jasné, že galerka se „chlupatým“ snažila vyhýbat obloukem, ale většinou to měla marné. Případy, které můžeme sledovat v seriálu Hříšní lidé města pražského (1968), se totiž opravdu staly, a Vacátko i jeho kolegové Bouše, Brůžek a Mrázek nejsou výplodem autorské fantazie, ale reálné osobnosti.

Vacátkův předobraz

Skutečný rada Vacátko se jmenoval Josef Vaňásek (1877 – 1938) a byl to vzdělaný, chytrý a schopný muž. Vždycky jezdil osobně na místo činu a nikdy nevyšetřoval od stolu.
Práce pánů ze „čtyřky“ (tak se přezdívalo bezpečnostnímu IV. oddělení policejního ředitelství) nebyla přitom nijak idylická.

Jejich výbavou byly pevné polobotky, notýsek a dobře ořezaná tužka. Protože se neproplácely tramvajové lístky, delikventy, které chytili kolikrát až na periferii, museli vléct v želízkách přes celou Prahu – „čtyřka“ totiž sídlila v jejím centru v Bartolomějské ulici. Tzv. anton sice existoval, ale řadoví detektivové auto k dispozici neměli.

Ženatého filmového morouse (✝72), který měl dítě až na prahu šedesátky s o 26 mladší kolegyní, zabila rakovina

Jaroslav Marvan (✝72) ztvárnil Vaňáska věrně. Jeho syn se na natáčení chodil dívat a řekl, že ho hraje tak dokonale, že v jeho gestikulaci a intonaci stále vidí svého otce. Předobrazem inspektora Mrázka (František Filipovský, ✝86) byl zase policista Tuček - postrach pražských kapsářů.

Čtyři roky v jednom obleku

Jaroslav Marvan měl při natáčení své rituály. V šatně stálo jeho oblíbené červené víno, které během dne pomalu upíjel. Rád také cucal hašlerky, které před scénou lepil pod stůl, a rekvizitáři je pak museli odstraňovat. Na place byl často sám a hrál „do zdi“, protože jeho kolegové měli řadu divadelních povinností.

Vynikající dabér František Filipovský (✝86): Po mrtvici ho zradil hlas. A jak to měl se ženami?

Rozpočet seriálu byl napjatý, a tak ho Marvan odehrál celý v jednom obleku. Měl ho na sobě i ve čtyřech celovečerních filmech (Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále), které v letech 1970 – 1971 navázaly na úspěch Hříšných lidí. Tuhle nepříjemnost mu ale jistě vynahradil honorář ve výši 50 tisíc korun.

Do „Jedovky“ chodil i Václav IV.

Některé exteriéry se točily v pražských Holešovicích, které byly před výstavbou metra plné starých továrních objektů a tajemných míst, jež vhodně dotvářely dobový kolorit. Seriálovým účelům posloužilo i historické centrum města, které bylo tehdy dostatečně omšelé. Kancelář rady Vacátka nebo Jedová chýše však byly vytvořeny v ateliéru.

Bylo jí 33, ale vypadala na 18: V Hříšných lidech města pražského si slavná herečka zahrála i s manželem Vinklářem

O nechvalně proslulé Jedové chýši se dodnes vyprávějí legendy. Stála od 13. století u kostela sv. Apolináře a občas se v ní stavil i král Václav IV., když si jel se svými kumpány povyrazit na svůj hrádek do Kunratic – z Pražského Hradu to měl při cestě. Později však „Jedovka“ hostila hlavně spodinu a slušní lidé se jí vyhýbali obloukem.

Kultovní seriál Hříšní lidé města pražského natočil v roce 1968 režisér Jiří Sequens st. (✝85) podle předlohy spisovatele a scenáristy Jiřího Marka (✝80). Jde také o první československý seriál s 13 epizodami, které předpisovala tehdejší celosvětová norma. Seriál reprízuje Česká televize. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků