Jana Březinová

Jana Březinová Profimedia.cz

Půvabná herečka (✝60) z Národního divadla to neměla jednoduché: Trauma z dětství, pletky s Vinklářem i rakovina

Tato pozoruhodná dáma s něžnými jemnými rysy, výraznýma očima a labutí šíjí patřila 26 let k nepřehlédnutelným oporám Národního divadla, kde vytvořila přes čtyřicítku různorodých postav.

Film byl ale ke krásné Janě Březinové (18. 3. 1940 – 29. 5. 2000) poněkud skoupý. Několikrát se sice objevila ve větších úlohách, například v dramatu Postav dom, zasaď strom (1979), ale většinou na stříbrném plátně ztvárňovala jen epizodní role.

Mnohem štědřejší k ní byla televize. Pamětníci si ji na první dobrou vybaví nejspíš jako Boženu Němcovou v TV filmu Vlčí halíř (1975), který mapoval dobu, kdy autorka Babičky pobývala na Chodsku. Zdařilá inscenace se divákům líbila a pochválila ji i kritika s tím, že Březinová byla dokonalou vizuální reinkarnací krásné spisovatelky. Mimochodem, Josefa Němce si v tomto televizním zpracování zahrál Radoslav Brzobohatý (✝79).

Z aranžovny do zlaté kapličky

Herečka se narodila do rodiny krejčího. Odmalička měla šikovné ruce a byla i výtvarně nadaná, a proto se původně vyučila aranžérkou. Pak ale začala pošilhávat po divadle. Na DAMU se dostala bez problémů, protože komisi upoutaly její výborný hlasový projev, kultivovaná gesta i vrozená elegance. Po dokončení školy sbírala první profesní zkušenosti ve Státním divadelním studiu v Praze a v Divadle A. Dvořáka v Příbrami.

S o dva roky mladším manželem, hercem Zdeňkem Duškem (77), se sblížila ještě během studií. Pak spolu hráli v Příbrami, ale když na počátku 70. let dostala nabídku z Národního divadla, ráda ji přijala, protože atmosféra na příbramské scéně začala být napjatá. Manželovi tehdy řekla:

„Přece tady nezůstaneš, vždyť je to tu hrozný. Protože jsem byl pod pantoflem, tak jsem ji poslechl,“ okomentoval v žertu Dušek, proč z Příbrami odešel i on.

Manželskou krizi ustála

Manželství, ze kterého vzešla dcera Vendula, bylo šťastné a přestálo i jednu velkou krizi. Do krásné herečky se totiž zakoukal ženatý kolega Josef Vinklář (✝76) a ona jeho city opětovala.

Vinklář kvůli ní opustil svou ženu a očekával, že stejný krok učiní i ona. Jenže Březinová nakonec změnila názor a vrátila se k manželovi a dceři. Vinklář později přiznal, že na ni i přesto neustále myslel – byla prý jednou ze dvou osudových žen jeho života.

Ztráta, která nikdy nepřebolela

Z dětství si Jana Březinová odnesla jedno zdrcující trauma. Když jí byl rok, nacisti si přišli pro její židovskou maminku Markétu. Nejdříve ji věznili na Pankráci, poté ji převezli do ženského koncentračního tábora v Ravensbrücku, a nakonec skončila v Osvětimi, kde se v roce 1942 její stopa ztratila.

Březinová se tímto násilným odtržením od matky trápila po celý život. Všichni jí navíc říkali, jak moc je jí podobná. Herečka zmiňovala, že trpí úzkostnými stavy a pocity lability, které se jí následkem hrůzného zážitku z dětství vtiskly hluboko do podvědomí.

A i když matku vlastně ani nestačila poznat, doma měla pověšené její zvětšené zarámované fotografie a nechala jí také pořídit pamětní desku na zdi Židovského hřbitova ve Strašnicích.
Nyní si připomínáme 20 let ode dne, kdy tato půvabná herečka podlehla rakovině. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků