Miloš Forman

Miloš Forman Foto: Milan Malíček, Právo

Miloš Forman (✝86) miloval tatínka Rudolfa. Až v dospělosti se dozvěděl, že jeho biologickým otcem byl úplně jiný muž!

Život českého režiséra Miloše Formana (✝86) je ukázkovým příkladem splněného amerického snu - jeden z nejznámějších světových filmařů si totiž získal přízeň diváků a kritiky nejen doma, ale i za oceánem, a kromě dvou Oscarů si odnesl i další prestižní ceny, mj. Zlaté glóby či BAFTA.

Narodil se před 88 lety - 18. února 1932 v Čáslavi, ale už od deseti let vyrůstal jako sirotek. Nejdřív mu gestapo odvleklo otce Rudolfa, významného účastníka protinacistického odboje a respektovaného skautského vedoucího.

Ve svém životopise režisér popsal, že s maminkou Annou pak chodili tři měsíce na čáslavské nádraží vyhlížet každý vlak jedoucí od Kolína v naději, že se v něm tatínek vrací domů. O dva roky později si gestapo odvedlo i maminku. Po válce se Forman s rodiči už neshledal - oba zemřeli v koncentračních táborech.

Otcovo zdvořilé odmítnutí

Až mnohem později se režisér dozvěděl, že jeho biologickým otcem byl ve skutečnosti architekt Otto Kohn (✝77). Za svého pravého otce ale vždycky považoval Rudolfa. Nicméně Ottovi, který žil v zahraničí, jednou napsal – že po něm nic nechce, že má jen zájem o kontakt. Dopis zůstal bez odpovědi, a tak mu Forman napsal podruhé. A od Kohna přišel lístek se stručným vzkazem: „Ano, žiju. Zdravím“.

V USA musel točit jinak

Miloš Forman se v 60. letech stal jedním z nejvýznamnějších představitelů čs. nové filmové vlny – natočil skvělé věci jako Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) či Hoří, má panenko (1967).

Mnohé postavy hráli neherci, kterým nikdy neukázal scénář – scény jim pouze předehrál a pak je nechal mluvit vlastními slovy. A právě proto byly jeho příběhy velice lidské a autentické.

Podobnou metodu se režisér snažil uplatnit i po přestěhování do USA. Když tu točil svůj první americký film Taking Off (1971), požádal herce, aby improvizovali. Jenže narazil… Tehdy jim totiž nerozuměl ani slovo, a tak svůj přístup musel změnit.

Ještě že dostal košem

Forman se postupem času vypracoval v USA na jednoho z nejváženějších a nejoceňovanějších režisérů. Stačí zmínit jeho oscarové snímky Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) a Amadeus (1984).

Mimochodem, v Kukaččím hnízdě chtěl do hlavní role obsadit původně Marlona Branda (✝80) či Gena Hackmana (90). Jenže jako začínající režisér nestál jejich agentům tehdy ani za odpověď. A to je vlastně dobře – umíte si jako McMurphyho představit někoho jiného než Jacka Nicholsona (82)?

Tři manželky, dvoje dvojčata

Jeho první ženou byla herečka Jana Brejchová (80). Rozhodl se vzít si ji v momentě, kdy ho už nebavilo za ní stále dokola tajně lézt oknem do bytu. Jenže po čase jí zahnul s jistou baletkou a jako trest přišel rozvod.

Pak se dal dohromady se zpěvačkou Věrou Křesadlovou (75). Vzal si ji v roce 1964 a měl s ní dvojčata Petra a Matěje (55), která se proslavila dětskými rolemi v trilogii o rodině Homolkových.

U toho však Forman nebyl, neboť už žil za oceánem. S Křesadlovou se Forman rozvedl oficiálně až v roce 1999. Důvodem byla o 34 let mladší Martina Zbořilová (54), se kterou se seznámil poměrně kuriózně – kvůli její diplomové práci.

Zbořilová se v ní chtěla blýsknout Formanovou citací, a tak režiséra oslovila. A nakonec se stala jeho třetí manželkou a porodila mu další dvojčata, Andrewa a Jamese (21).

Se svou rodinou žil Forman šťastně na farmě v Connecticutu, ale s postupujícím stářím přicházely nejrůznější zdravotní problémy, které mu nakonec bránily i v cestách do staré vlasti. Zemřel 13. dubna 2018 a je pochován na hřbitově v americkém Warrenu – symbolicky mezi místními hasiči. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků