Josef Laufer

Josef Laufer Foto: Milan Malíček, Právo

Herec a zpěvák s exotickým rodným jménem slaví 80: Chtěl být lékařem a 50 let je s jednou ženou. O kom je řeč?

Vždycky to byl krásný chlap – elegantní, mužný, navíc s jižanským šarmem. K jeho image patřil neodmyslitelně také doutník. Josef Laufer už sice 16 let nekouří, ale doutník používá často jako rekvizitu. Je s ním totiž natolik spjatý, že ho mívá předepsán v rolích.

Ženám se tento sympaťák vždycky líbil, jenže měly smůlu. Zpěvák a herec je totiž už 50 let šťastně ženatý s kostýmní výtvarnicí Irenou Greifovou (80) a žádné aférky nikdy nepěstoval. Často také zdůrazňoval, že manželce, se kterou má dceru Ester, byl vždycky stoprocentně věrný.

Lauferův životní příběh je velmi pestrý a poměrně známý, přesto ale stojí za připomenutí. Zpěvák, jehož rodné jméno zní Don José Pedro Rodriguez de Montagnes de Laufer, se narodil 11. srpna 1939 v Sables d´Ollone ve Francii. Jeho otec, MUDr. Maxmilián Laufer, byl rodák ze slovenské obce Váhovce, a se zpěvákovou matkou Edelmirou, rodilou Španělkou, se poznal ve Španělsku za občanské války.

Zpočátku vůbec neuměl česky

Malý Josef ale prožil dětství v Anglii, kde otec působil jako vojenský lékař u RAF. Rodina přijela do Československa až v roce 1947 a budoucí pěvecká hvězda tehdy vůbec neuměla česky – doma se mluvilo anglicky a španělsky. Na češtinu přecházeli postupně a nejhůř šla prý mamince. Rozuměla sice všemu, zato jí moc rozumět nebylo.

Umělec mnoha talentů

Laufer o umělecké kariéře zpočátku neuvažoval. Chtěl se stát lékařem jako jeho otec. Ale protože neměl dělnický původ, nedostal se ani na gymnázium a musel na učňák do Tesly Vrchlabí. Ke kumštu „přičichl“ až na vojně, kde založil a vedl divadelní kroužek, a díky tomu dostal i doporučení na DAMU.

Postupně začal pravidelně koncertovat s vlastní skupinou Golem, vystupoval v různých hudebních pořadech Čs. televize a zahrál a zazpíval si i v několika filmech. Jeho velkou vášní byla také pantomima. Své výborné jazykové znalosti uplatnil nejen v pořadech, ve kterých vystupoval, ale i jako režisér na mnoha zahraničních scénách.

Proč ho milují tiráci

Většina lidí ho považuje za zpěváka. On sám sebe ale vidí jako zpívajícího herce. Jenže Josef Laufer je také znamenitý tanečník, choreograf, kaskadér, akrobat, textař, scenárista a moderátor. Nicméně vraťme se k jeho zpívání. Píseň Sbohem, lásko, já jedu dál, ke které napsal text, se stala hymnou všech tiráků. Laufer svůj baladický zpěv proložil také recitativem: „Nalej mi, kamaráde, plnou. Tak už to bývá. S kytkou jsem po čtyřech schody bral. Věř mi, věř mi, že zvonil jsem dlouho...“ Řidiči kamionů se v internetových diskusích shodují, že jejich profese poklidnému rodinnému životu opravdu nepřeje a Lauferovu píseň považují za svou srdeční záležitost.

Z ostudy kabát

Laufer ale v roce 1976 složil iniciativně i jinou píseň, za kterou se dnes stydí. Jmenuje se Dopis Svobodné Evropě a zpěvák v ní velebí agenta StB Pavla Minaříka. V jednom rozhovoru řekl, že píseň považuje za svůj největší životní omyl. Údajně ji napsal ze vzteku a trucu poté, co rozvědčíka viděl na TV obrazovce. Prý ho štvalo, že on na rozdíl od Minaříka může jezdit jen do tzv. lidově demokratických zemí. Nešlo přitom o žádnou píseň na politickou objednávku - Lauferova aktivita tehdy zaskočila i samotnou StB. Nicméně, píseň mu žádné plusové body nepřinesla a lidé mu mají toto selhání dodnes za zlé. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků