Vlasta Burian, Hugo Haas a Oldřich Nový

Vlasta Burian, Hugo Haas a Oldřich Nový Foto: Super.cz/Profimedia.cz, archiv Jaromíra Farníka

Ztráta důstojnosti, schovávání před světem i předpověď vlastní smrti: Životní konce slavných komiků byly hodně trpké!

6. září 2018 6:00

Obří herecká popularita a nepříliš veselé životní konce v ústraní! To byl úděl nejen nejkrásnějších hereček, které opanovaly filmové plátno před válkou a v době protektorátu, ale také slavných českých komiků, jejichž jména jsou v historii českého filmu zapsána dodnes zlatým písmem.

Pojďme si připomenout smutné odcházení tří největších velikánů, kteří bavili, baví a budou bavit české diváctvo bezesporu i v letech příštích.

Trpký konec někdejšího miláčka publika

Bohem nadanému komikovi Vlastovi Burianovi (✝71) skončil život na výsluní ještě za války, když mu Němci zavřeli jeho divadlo, které bylo večer co večer vyprodané do posledního místa, a on tak přišel o své publikum, které nade vše miloval. Brzy však mělo být ještě hůř. Za své prominentní postavení v době války Burian začal platit velmi rychle.

Byl vyřazen z herecké obce, vystěhován z vily, obžalován z kolaborace a poznal i celu pankráckého vězení. Odsouzen byl nakonec přesně ke třem měsícům odnětí svobody, které předtím trávil ve vazbě (přesně to samé se stalo Adině Mandlové a Lídě Baarové). A nádavkem dostal ještě pokutu půl miliónu korun.

K herecké profesi se někdejší miláček publika vrátil po šesti letech jako stárnoucí unavený klaun s podlomeným zdravím. Na plátně se znovu objevil v tristní roli rozvraceče Kodýtka ve filmové agitce Slepice a kostelník (1951) a byl na něj vskutku smutný pohled.

Na několik let dostal ještě angažmá v karlínském divadle. Ani v posledních letech, kdy už byl na tom zdravotně zle, se Burian nechtěl vzdát publika a objížděl republiku s estrádními výstupy po nevytopených sálech.

Při jednom z takovýchto vystoupení, kdy už pro úporné bolesti nohou musel celou dobu sedět na židli, se Burian v lednu dvaašedesátého roku nachladil, dostal zápal plic a o pár dní později na následky plicní embolie zemřel.

Předpověděl si vlastní smrt

Poslední léta geniálního komika a představitele řady dramatických a charakterních rolí Huga Haase (✝67) se nesla ve znamení osamělosti a sentimentálních vzpomínek na léta mládí a největší slávy mezi čtyřmi stěnami vídeňského bytu.

Úspěšnou Haasovu kariéru u českého filmu i na divadle přerušil v roce 1939 nástup fašismu a rychlý úprk s těhotnou manželkou Bibi přes Francii do USA. Tam se mu v padesátých letech ve starém Chaplinově filmovém studiu podařilo natočit několik filmů. Nakonec zakotvil i s manželkou ve Vídni, ale to už žili částečně odděleně. Jejich jediný syn Ivan zůstal v Americe.

Do Čech se Hugo Haas podíval už jen jedenkrát. Bylo to v roce 1963. Na dojemné setkání s řadou hereckých kumpánů i po letech vzpomínal s láskou a těšil se na další z návratů a případný comeback do českého filmu, o kterém se jednalo.

Podlomené zdraví a těžké astma to Haasovi však již neumožnilo a zůstalo jen u korespondence. Svůj vlastní konec si Haas při jedné ze společných procházek s manželkou sám předpověděl. „Fuj, to je smrt,“ prohlásil podle vzpomínek Haasovy manželky Bibi Hugo při pohledu na černé vrány, které kolem nich letěly. Stalo se to 1. prosince 1968. Ještě téhož dne večer našli Hugo Haase v jeho bytě mrtvého poté, co se nadýchal kouře ze spálených vajíček.

Smutné umírání v samotě

Oldřich Nový (✝83), který je dodnes označován za největšího milovníka a gentlemana mezi filmovými herci, si jako jediný dokázal udržet postavení i svůj pověstný glanc ještě v létech poválečných, kdy byl činný nejen jako herec, ale stále častěji také jako divadelní režisér.

Ač na něm byly léta už hodně znát, v duchu svých nejslavnějších rolí se s diváky rozloučil jako emeritní profesor ve filmu Světáci (1969) či jako účetní Koníček v seriálu Taková normální rodinka (1971). Jeho loučení s divadelním publikem už tak slavné nebylo.

„On už špatně dýchal, přehnaně dbal na artikulaci, aby mu bylo rozumět. Bylo to tristní. To divadlo bylo takové ošuntělé. Bylo to velice smutné a nedůstojné, že se taková hvězda loučila právě takhle,“ vzpomínal po letech v dokumentu Příběhy slavných Ondřej Suchý.

Od poloviny let sedmdesátých se Nový definitivně uzavřel před světem ve svém luxusním bytě v Maiselově ulici. Nového herecká partnerka Zita Kabátová ještě po letech vzpomínala na nepořádek a holubí trus v kuchyni slavného herce.

Ke zdravotním problémům se nakonec přidaly i splíny a filmový Kristián, který se nevyrovnal ani s tím, že je na něm jeho věk vidět, se přestal ukazovat i svým nejbližším přátelům. Ty přijímal, ale rozhovory s nimi vedl zpoza španělské stěny, aby ho nezahlédli. Do hereckého nebe odešel Oldřich Nový na jaře roku 1983 bez větší pozornosti. 

Jana Hofmanová , Super.cz


Časová osa článků