Herečka Miroslava Sternová měla československé kořeny, proslavila se v Mexiku a ve třiceti dobrovolně odešla ze světa.

Herečka Miroslava Sternová měla československé kořeny, proslavila se v Mexiku a ve třiceti dobrovolně odešla ze světa. Profimedia.cz

Manželství s gayem, deprese, léky i smůla na chlapy: To vše mexickou hvězdu (✝30) s českými kořeny dovedlo až k sebevraždě

30. dubna 2017 10:17

Narodila se sedm let po první světové válce v Československu, ale dodnes má kredit skutečné zahraniční filmové hvězdy! Řeč je o Miroslavě Sternové, která po útěku s rodinou z vlasti před židovskou genocidou našla svůj druhý domov v Mexiku. Právě tam natočila třicítku filmů a stala se miláčkem publika. Soukromý život psychicky nevyrovnané plavovlásky byl však mnohdy bouřlivější než scénáře melodramat, v nichž ji mexické publikum tolik milovalo!

Jako mladá dívenka Miroslava vyrůstala s milovanou maminkou Miroslavou, bratrem Ivem a adoptivním tátou Oskarem Leem Sternem, který byl Žid. V Teplicích nad Bečvou, kde otec působil jako hlavní lázeňský lékař, měli Sternovi jako rodina výsadní společenské postavení. To však s příchodem Němců skončilo. V letních měsících roku 1940 Sternovi prozíravě opustili vlast.

V Mexiku křehká duše Miroslavy v období dívčího dospívání zažila první velké citové otřesy. Ať už to byla první nešťastná láska nebo smrt maminky, která v roce 1945 podlehla zákeřné rakovině. V roce 1946 se pro tehdy jednadvacetiletou adeptku hereckých kurzů začala rozvíjet herecká kariéra u filmu. A to velice slibně!

Exotická blondýna se poprvé objevila v mexickém filmu Tragická svatba (1946). Další role na sebe nenechaly dlouho čekat. V roce 1950 už tvář Miroslavy zářila z titulní strany časopisu Life. Právě na základě téhle titulky si prý Miroslavu ze čtyřiceti kandidátek vybral pro hlavní roli ve svém filmu Stateční býci (1951) režisér Robert Rossen. V tomto hollywoodském bijáku o její srdce bojovali Mel Ferrer a Anthony Quinn. Hollywood Miroslavě k nohám nepadl, a tak se pokorně vrátila do Mexika, kde měla své jisté a publikum ji zbožňovalo. V roce 1954 zde byla dokonce nominována na cenu Ariel, což je mexická obdoba Oscara.

Ne právě šťastnou kapitolou v životě Miroslavy byli muži. Neslavně dopadla její první fatální láska za války, stejně jako o pár let později roční manželství s kolegou Jesúsem Gómezem Obregónem, z něhož se vyklubal homosexuál. Srdce herečce lámali i další pánové, z nichž se většina rekrutovala z řad filmových partnerů. Tím posledním bídákem byl podle všech dostupných informací slavný španělský toreador Luis Miguel Dominguín. Ten prý Miroslavě sliboval sňatek a nakonec se oženil s italskou herečkou Luciou Bosé. To měl být také ten pravý důvod hereččina dobrovolného odchodu ze světa.

Ještě před tím dokončila svůj poslední film Zločinný život Archibalda de la Cruz (1955), kde si výjimečně s tmavými vlasy zahrála modelku Lavinii. Hlavní hrdina je posedlý myšlenkou, že je sériovým vrahem žen. V jedné ze scén v keramické peci pálí figurínu podobnou Lavinii a ona tomu sama přihlíží. Krátce po skončení natáčení se čerstvě třicetiletá Miroslava otrávila barbituráty. V dopise na rozloučenou, který napsala otci, uvedla s omluvou, že už nemá vůli žít. Na vlastní přání byla zpopelněna.

Miroslavu dnes leckdo nazývá mexickou Marilyn. A tohle srovnání není od věci. Společné s hollywoodskou bohyní sexu měla nejen problematické vztahy s muži, touhu po šťastném partnerském vztahu, závislost na lécích, ale i těžké deprese. Na druhý břeh však Miroslava vyrazila o celých sedm let dříve. 

Jiří Nedvídek , Super.cz

Zrušit