Hlavní obsah
Článek

Na počátku let třicátých snila o filmové slávě nejedna dívka. V době, kdy se o své první herecké krůčky před filmovou kamerou teprve pokoušely Hana Vítová, Adina Mandlová nebo Jiřina Štěpničková, byla společně s Lídou Baarovou naší nejobsazovanější herečkou okatá blondýnka Truda Grosslichtová (†83).

Majitelka velkých kukadel i okouzlujícího úsměvu s divadelní průpravou i hudebním talentem zářila na stříbrném plátně především v lehčím veseloherním žánru. Když v roce 1932 Český filmový zpravodaj vypsal anketu o nejoblíbenější filmovou herečku, porazila v hlasování Truda s velkým náskokem Lídu Baarovou i Anny Ondrákovou a skončila na prvním místě.

V té době slavila jazykově skvěle vybavená Češka úspěchy už i na poli mezinárodním. Angažmá měla v Německu i ve Francii, kde pod pseudonymem Tania Doll hrála hlavní role ve francouzských verzích několika úspěšných českých veseloher a natáčela desky.

Ve filmech Martina Friče Revizor (1933) a Hrdina jedné noci (1935) byla Truda partnerkou Vlasty Buriana. Ve filmu Jedenácté přikázání (1935) si zahrála s Hugem Haasem. Se svým divadelním šéfem Oldřichem Novým vytvořila ústřední milovnickou dvojici v komedii Advokátka Věra (1937).

Během sedmi let stihla Truda natočit téměř třicet filmů. Rok před válkou zmizela takřka ze dne na den z očí veřejnosti. V celostátním tisku se o ní psalo naposledy na sklonku roku 1938 v souvislosti s jejím angažmá v pařížském divadle Bouffes Parisiens. Adina Mandlová se Zitou Kabátovou ve vzpomínkách později uváděly informaci o Trudině emigraci. Grosslichtová byla totiž poloviční Židovka, její manžel Štefan Munk také poloviční Žid s maďarskými kořeny. O dalších životních osudech známé herečky chyběly dlouhá léta informace.

Nikdo z kolegů netušil, že válku Truda trávila v Čechách. Po návratu z Francie se přestěhovala do Českých Budějovic, kde ještě chvíli působila v tamním divadle. Za války pracovala jako dělnice v továrně. Manžel Štefan byl v letech 1941 - 1945 vězněn.

Další osudová životní změna potkala Trudu hned po válce. Do života jí vstoupil nizozemský voják Hans de Vries, který přišel do vlasti s americkou armádou. Po rozvodu s předchozím manželem Štefanem se za něj Truda na sklonku roku 1946 vdala a odešla s ním do Nizozemska.

V Holandsku se Truda k herecké profesi už nevrátila. V roce 1947 se jí narodila jediná dcera Evelyn. Ve spokojeném manželství žila až do manželovy smrti v roce 1985. Dva roky poté, v roce 1987, se Truda s dcerou vypravila naposledy do milované Prahy, kde si zavzpomínala na mládí a prošla oblíbená místa. Truda de Vries zemřela roku 1995 v nemocnici v Heemstede na komplikace po operaci dutiny břišní. Bylo jí 83 let.

O životě jedné z nejpopulárnějších hereček let třicátých vypráví kniha Já jedu dopředu, jak nejlíp dovedu. Ta je psána formou fiktivní biografie a přináší řadu dosud neznámých informací. Její autorkou je Milena Nováková žijící střídavě u nás a v Amsterdamu.

„S myšlenkou napsat o Trudě knihu jsem si pohrávala pár dní předtím, než jsem její dceru Evelyn poprvé navštívila. Věděla jsem ale, že o Trudě je známo žalostně málo, takže jsem si nedělala iluze, že návštěva její dcery to změní. Šla jsem tam s tím, že bych ráda napsala aspoň článek. Přijala mě velice dobře a přátelsky. Na konci naší první schůzky mi řekla, že kdybych se jí nelíbila, tak by se se mnou nebavila. To je ta typická nizozemská upřímnost, kterou mám ráda,“ uvedla pro Super.cz ke vzniku nevšední publikace její autorka.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám