Článek
Holčička na fotografii patřila k těm zářivým hvězdám, kterým zlatá léta překazilo vítězství komunistů. Prosadila se za války jako vynikající zpěvačka. V těžkých padesátých letech jí byla umělecká činnost zakázána a ona usedla za traktor. Po celý svůj život úspěšně mátla veřejnost datem svého narození a ubírala si rovných deset let. Už víte?
Válečná jazzová a swingová muzika nemá mnoho legendárních postav. Zpěvačka Inka Zemánková je jednou z nich. Do muzikantských kruhů se milovnice baletu dostala ve druhé polovině třicátých let. První nahrávky začala točit v třicátém devátém roce na samém začátku války. Režiséra Martina Friče zaujala natolik, že s ní plánoval natočit celovečerní film Bloudění v rytmu. Film se nakonec realizovat nepodařilo, ale Frič se své myšlenky odmítl vzdát. Ve filmu Hotel Modrá hvězda (1941) Inka Zemánková z plátna zpívala svůj největší hit Slunečnice.
Po osvobození si tahle dáma dlouho vesele nezpívala. Brzy přišel rok 1948 a s ním i zákaz vystupování. Padesátá léta strávila tato fenomenální zpěvačka za traktorem. „Když jsem se vracela z pole a byla májová mše, zaparkovala jsem traktor a šla si sólově zazpívat na kůr, abych nevyšla ze cviku,“ vzpomínala Zemánková později v knize Jó, to tenkrát... Václava Vašáka.
Lepší časy pro zpěvačku nastaly v letech šedesátých, kdy začala dostávat angažmá ve Švýcarsku, Německu, Polsku a Francii. První dlouhohrající deska vyšla Ince Zemánkové až po roce 1989, kdy se zase více začala objevovat v televizi. Inka Zemánková zemřela krátce po svém druhém manželovi 23. května 2000 ve věku 84 let.
