Článek
Někteří herci mají to štěstí (nebo smůlu), že si je diváci spojují především s jedinou rolí. Při vyslovení jména Františka Němce (*9. 8. 1943) si většina z nás okamžitě představí svérázného tatínka malého Vaška z půvabných televizních příběhů Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978).
Kníže mezi herci
Jenže František Němec, který nyní slaví osmdesátku, ztělesnil během své dlouhé kariéry stovky divadelních, filmových a televizních rolí. Co se divadla týče, jeho Hamleta, kterého odehrál v roce 1982 v režii Miroslava Macháčka (†68) na prknech Národního divadla, považují všichni pamětníci za jedno z nejlepších ztvárnění této postavy. Inscenace se tehdy stala pražským divadelním tahákem, a kdyby ji v roce 1988 nestáhli z repertoáru, jistě by se hrála ještě řadu let. V roce 1986 ji ale naštěstí zaznamenala Čs. televize, a tak ji občas mohou zhlédnout v repríze i současní diváci.
„…Je knížetem mezi herci. Vzdělaný, kultivovaný, noblesní. V mých očích náš nejlepší současný herec. V jeho oduševnělé tváři se zrcadlí sebemenší hnutí jeho mysli. Má lidskou i hereckou inteligenci, empatii, humor, je dokonale řemeslně vybavený. Nikdy se nepodbízí ani neopakuje, což souvisí s tím, že své role si pečlivě vybírá…“ řekl o něm umělecký ředitel Divadla Ungelt Milan Hein. Na této scéně hraje Němec v komediích Staří mistři nebo Pan Halpern a pan Johnson.
S žijící legendou se ale můžete setkávat i na prknech Národního a Stavovského divadla, například v inscenacích Audience u královny, Nebezpečné známosti či Naši furianti.
Chodil zvonit umíráček
Herec se narodil v Sezimově Ústí. Jeho mladší sestra Marie Půlpytlová novinářům před lety prozradila, že když žili v Chýnově, kde začal chodit do školy, skamarádil se s místním hrobníkem. A když někdo umřel, chodil na hřbitov zvonit umíráček. Od dětství ho ale přitahovalo i divadlo, a tak měl záhy jasno o své profesní budoucnosti: na ochotnických scénách hrál již na jedenáctiletce a po maturitě zamířil rovnou na pražskou DAMU. Ještě během studií se v roce 1962 pohostinsky představil na jevišti pražského Divadla S. K. Neumanna (dnes Divadlo pod Palmovkou) jako Vilík Roškot ve Šrámkově Měsíci nad řekou. Slávku tehdy hrála o devět let starší Jana Štěpánková (†84) a prý s ním měla úžasnou trpělivost.
Velká televizní hvězda
Také ve filmu se Němec začal prosazovat ještě během studií na DAMU. Televizní diváky zaujal rolí poručíka Žitného v seriálu 30 případů majora Zemana, který se točil v letech 1975-1979. Záhy poté byl obsazen do legendárního seriálu Nemocnice na kraji města (1977), kde si zahrál nesmělého MUDr. Řehoře – opět po boku Jany Štěpánkové.
Vrcholu popularity dosáhl Němec ve druhé polovině 70. let, kdy zazářil v již zmíněném projektu Marie Poledňákové (†81) o malém Vaškovi. Když ale dostal do rukou scénář prvního filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku, netušil, že by příběh mohl mít takový úspěch. O obsazení Tomáše Holého (†21) rozhodl z větší části právě on. Režisérce prý tehdy řekl, že pokud má postavě Vaška všechno věřit, musí ho hrát jedině Tomáš.
Posvátné soukromí
Noblesní František Němec nikdy neplnil stránky bulváru. Své soukromí považuje za posvátné a úzkostlivě si je střeží. Je o něm známo pouze to, že je ženatý od roku 1972 a s manželkou Ivanou vychoval dvě dcery. A dnes je také šťastným dědečkem čtyř vnoučat. K jeho kulatému jubileu přejeme hodně zdraví a další zajímavé herecké příležitosti.
