Jaroslav Drbohlav, Pavel Trávníček a Vítězslav Jandák v pohádce Tři oříšky pro Popelku Česká televize
Zajímavosti z legendárních Tří oříšků: Popelka mohla být blond, zasněžená krajina páchla rybinou
Bez Tří oříšků pro Popelku by Vánoce nebyly Vánocemi. A to nejen u nás v Česku a na Slovensku, ale také v Německu a v Norsku, kde si dokonce natočili vlastní remake. Ovšem těžko říct, zda norské zpracování nakonec převálcuje původní předlohu. Už proto, že s Popelkou si všichni spojujeme krásnou Libuší Šafránkovou (✝68) a s princem fešáckého Pavla Trávníčka (71). O tom, že nad naši Popelku není, svědčí ostatně i to, že o jejím nedávném skonu informovala média napříč kontinenty.
Popelka mohla být blond
Popelka přitom mohla vypadat úplně jinak, protože režisér Václav Vorlíček (✝88) chtěl původně obsadit plavovlásku Janu Preissovou (73). Jenže ta otěhotněla, a protože natáčení filmu se přesunulo do zimních měsíců, byla by tou dobou už v šestém měsíci. A princezna s bříškem by vypadala přinejmenším zvláštně, navíc se měly točit jezdecké scény, a ty mohly být pro budoucí maminku nebezpečné. Ve štábu si ale naštěstí vzpomněli na Libuši Šafránkovou, která krátce předtím zaujala svým ztvárněním Barunky ve filmové Babičce (1971).
V hereččin prospěch hrál i fakt, že jezdila výborně na koni – zvládala to dokonce bez sedla. Proto všechny scény na Juráškovi točila sama. Jen jednou ji zastoupila kaskadérka, a to v momentě, kdy měla v lese skočit přes pokácený strom.
Fešák jako Delon
O Pavlu Trávníčkovi si v Německu mysleli, že je to německý herec. Ani on ale nebyl první volbou. Do role prince se zvažoval také Jan Hrušínský (66) či Jaroslav Drbohlav (✝38) – ten však hrál nakonec Vítka.
Trávníček získal roli i proto, že byl podobný velké francouzské hvězdě Alanu Delonovi. V české verzi ho ale musel předabovat Petr Svojtka (✝35), protože představitel prince měl tehdy silný moravský přízvuk.
Menzel nechtěl točit s Němci
Pohádku měl původně režírovat Jiří Menzel (✝82), ale barrandovský cenzor Ludvík Toman to nechtěl dovolit a zadal scénář „méně problematickému“ Václavu Vorlíčkovi. Menzel však ve své knize vzpomínek napsal, že pohádku sám odmítl, protože nechtěl točit v koprodukci s východoněmeckou DEFA.
Kolik bylo Jurášků a další zajímavosti
Co se Juráška týče, těch bylo hned několik. Konkrétně tři – dva na našem území (jeden se zimní srstí) a jeden v Německu. Tehdy totiž celní předpisy nedovolovaly převoz koní přes hranice.
V klidu mohou být i ochránci přírody. Když Popelka střílela z kuše, žádného živého jestřába pochopitelně nesestřelila. Ptáka měli filmaři schovaného už od podzimu v mrazáku u hajného na Šumavě.
Postava Heleny Růžičkové se u nás jmenuje Droběna. V německé verzi ji ale znají jako Kleinröschen, což je v překladu Růžička. Hezká shoda jmen… Německý umělý sníh neskutečně zapáchal rybinou, zejména když se o něj trochu opřelo sluníčko. Vyráběl se totiž ze směsi rybí moučky a chemikálií.
Záběry ze statku, kde bydlela Popelka, se točily na vodním hradě Švihov na Klatovsku. Stodolu, kde ukrývala kouzelné oříšky, našel režisér v nedalekém Mezihoří, stejně jako sad nebo rybník, ve kterém skončí macecha s Dorou. Princův zámek stojí v Moritzburgu u Drážďan. Barokní stavba se čtyřmi kulatými věžemi těží z Popelčiny slávy dodnes a každoročně ji navštěvují milovníci této pohádky ze všech koutů světa. ■
Fotogalerie
Libuše Šafránková jako Popelka ■
Česká televize
Jaroslav Drbohlav, Pavel Trávníček a Vítězslav Jandák v pohádce Tři oříšky pro Popelku ■
Česká televize
Vladimír Menšík, Dana Hlaváčová a Carola Braunbock ■
Česká televize
Libuše Šafránková s Pavlem Trávníčkem ■
Česká televize
