Hlavní obsah
Článek

Jedna z nejslavnějších prvorepublikových hereček Lída Baarová (†86) se filmovou hvězdou stala v době, kdy byla velmi mladá. A také velmi krásná. Její půvaby bohužel pro ni zamotaly hlavu celé řadě úspěšných a vlivných pánů, včetně budoucího válečného zločince, říšského ministra propagandy Goebbelse.

Z mladé a atraktivní díky se tak po válce stal symbol kolaborantství a národní nepřítel. Nejprve skončila ve vězení, aby později opustila vlast, do níž se už nikdy natrvalo nevrátila. Zahrála si ještě v italských a španělských filmech, od sedmdesátých let ale žila osamělým životem a postupně chřadla, byť se neustále snažila vypadat jako dáma.

Po smrti svého druhého manžela Kurta Lundwalla v roce 1972 žila až do své smrti opuštěná ve svém bytě v Salcburku. Tak nastal její pád do zapomnění a samoty, kterou léčila alkoholem. Herečka neposkytovala téměř žádné rozhovory.

Jednu z výjimek udělala v případě dokumentaristky Heleny Třeštíkové, která na základě rozhovorů s Baarovou vytvořila dokument Zkáza krásou. Působivý dokument zdaleka není zatížen jen na vztah Baarové a Goebbelse.

„Nechtěli jsme akcentovat bulvární linku jejího života, a to vztahy s potentáty hitlerovské třetí říše. Soustředili jsme se na nadčasovost příběhu. Tou je pomíjivost slávy a krásy. Chtěli jsme také přiblížit dobu počátku nového kulturního fenoménu v dějinách lidstva, kinematografie. Hlavním materiálem pro celý film byl rozhovor, který Helena s Lídou Baarovou udělala v roce 1995, v době, kdy zapomenutá dožívala v Rakousku,“ prozradila producentka dokumentu Hana Třeštíková. Dokument o filmové legendě Zkáza krásou má premiéru 7. ledna.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám