Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

S Liborem Boučkem (43) se dost často potkáváme na společenských akcích díky tomu, že je moderuje. Tentokrát se slavily první narozeniny koktejlového baru. Od sklenky se sice Libor držel dál, protože pracoval, jinak se ale napije rád.

"Piju hodně vína, což je moje velká záliba. Ale pít mohu jen ve vymezeném čase, což je obvykle v sobotu kolem půlnoci, tak se mi hromadí lahve ve vinotéce. Jednou snad přijde ta chvíle, kdy to všechno vypiju. Jsem velkým příznivcem tolerovaných legálních drog, jako jsou cigarety a alkohol, rád tomu občas propadnu," řekl nám. Ke své celoživotní lásce se samozřejmě, jako každý, musel propracovat přes prvotní kocoviny.

"Teď už piju s mírou a snažím se, abych si všechno vždycky pamatoval. Že bych měl nějakou brutální kocovinu, si už nepamatuju. Velmi dobře si ovšem pamatuji asi nejhorší situaci. Bylo mi čerstvě osmnáct let a můj obrovský kamarád byl Kryštof Hádek (42), se kterým jsem byl v Dismanově souboru. Jeho bratr Matěj hrál ve sdružení CD 94 v Divadle v Celetné a my tam šli s gymplem na divadelní představení," začal vyprávět.

"Protože jsem nikdy neměl možnost zaujmout vzhledem, říkal jsem si, že se ukážu před spolužačkami, že znám herce. Tak jsem je seznámil, řekl jsem: ‚Ahoj, Matěji.‘ On řekl: ‚Ahoj, pijeme meruňkovici.‘ Vypil jsem jich asi devět, mezi tím celá ta škola odešla, já tam zůstal a pak málem netrefil domů. To byl tak brutální zážitek, že se od té doby hlídám. Meruňkovici už nikdy nemůžu ochutnat. Jinak mohu říct, že když je toho maličko, dá se ochutnat úplně všechno, kromě té meruňkovice. Tam vznikla naprosto jasná nenávist," uzavřel.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám