Hlavní obsah
Článek

Na Štědrý den se krátce po poledni můžeme na ČT1 podívat na Nesmrtelnou tetu, která vznikla na motiv klasické pohádky K. J. Erbena Rozum a Štěstí. Autor scénáře a zároveň režisér filmu Zdeněk Zelenka (66) však tuto kouzelnou dvojici, která řeší neustále problém – kdo z nich je pro blaho lidí důležitější, obohatil o věčně aktuálního protihráče, o postavu Závisti.

Tuto postavu napsal přímo na míru Jiřině Bohdalové (92) a herečka, která coby nesmrtelná teta Závist dokazuje každým činem pravdu svých vlastních slov: „Štěstí pomine, Rozum se ztratí! To já, já jsem věčná!“, byla za svůj skvělý výkon právem oceněna Českým lvem 1994.

Zaškatulkován mezi prince

Režisér Zelenka tenkrát dlouho hledal představitele jedné z hlavních rolí. Příběh o Závisti je totiž i příběhem vesnického chasníka Matěje, kterému Rozum nadělí schopnosti nejmoudřejšího z králů. Hrdina se pak musí několikrát postavit nesmrtelné tetě, aby získal srdce své vyvolené, princezny Pavlínky.

Ideálního adepta našel režisér až v pohledném a tehdy dlouhovlasém Filipu Blažkovi (50), který pochopitelně okouzlil nejedno dívčí srdce. Herec dodnes vzpomíná na zážitky z natáčení, mezi které patřily nejen ošklivě „zkažené“ zuby, se kterými nebylo snadné mluvit, ale i náročné jezdecké výkony na koni s originálním dragounským sedlem. Nesmrtelná teta mu ale zajistila mimořádnou popularitu a režiséři ho pak rádi obsazovali do rolí princů. Trvalo nějaký čas, než se Blažek z této „škatulky“ vymanil.

Princezna se prosadila ve světě

V roli něžné princezny Pavlínky se představila slovenská kráska Barbora Bobuľová (46). Možná si říkáte, proč se s ní ve slovenských a v českých filmech nesetkáváme častěji. Důvod je prostý. Herečka se v roce 1995 přestěhovala do Itálie a hraje hlavně v italských filmech. A je velmi úspěšná – například v roce 2005 získala Donatellovu cenu za svůj výkon v dramatu Cuore Sacro (Svaté srdce). A v roce 2008 si dokonce zahrála po boku slavné Shirley MacLaine (86) ve svém prvním anglicky mluveném filmu o Coco Chanel.

Pohádkové prostředí musí být věrné

Nejnákladnější český film té doby, který stál 45 milionů korun, oslní i bohatou výpravou. Děj Nesmrtelné tety se odehrává z větší části na zámku ve Vranově nad Dyjí a bylo to poprvé, co právě tento překrásný barokní skvost poskytl „azyl“ pohádkovému příběhu.

Filmaře okouzlil nádherný Sál předků a také půvabné okolí i možnost pořizovat neobyčejné letecké záběry. Jak konstatoval režisér Zdeněk Zelenka: „Pohádka je jeden z nejtěžších filmařských úkolů. Musí zaujmout napínavým dějem, kostýmy, triky a také historicky věrným prostředím.“ Točilo se také na Kopicově statku v Českém Ráji, ve skanzenu Kouřim a na zámcích Horšovský Týn a Sychrov. Závěrečnou píseň A pohádky je konec nazpívali Lucie Bílá s Kamilem Střihavkou.

Reklama

Další články

Načítám