Článek
Několikanásobný držitel ceny TýTý, moderátor Jan Rosák, je zpátky. Získal důvěru vedení televize Barrandov a znovu rozjel svůj nejúspěšnější pořad – Videostop. Přestože si mnozí možná mysleli, že tento koncept nemá budoucnost, opak je pravdou.
Po šesti letech jste se vrátil na televizní obrazovky a najednou je kolem vás velký mediální humbuk. Jak to vnímáte?
Ono je to logické, ale je to trošku nespravedlivé. Když člověk dělá poctivou práci, ale není vidět na televizních obrazovkách, pes po něm neštěkne. Pak se někde objeví a všichni se po něm vrhnou. Ale beru to tak, že to přichází a odchází.
Videostop si i po letech získal své diváky a stal se nejúspěšnějším pořadem televize Barrandov. Je to dobrý pocit?
Víte, mohl bych to sice brát jako zadostiučinění a potměšile říkat, že jsem to přece předvídal, ale dělat to nebudu, už proto, že jsem to vážně neočekával. Je to samozřejmě potěšitelné, že se lidé vrací od třeskutých záležitostí, které jsou jako hypernovy. Vybuchnou a pak hned uhasnou. Takže se lidi možná vracejí ke klasice. Mírná zábava, během které lidé nepadají ze židlí, je asi pro diváka příjemnější. Navíc je to patnácti lety ověřená značka, která stále vypadá, aspoň doufám, stejně dobře jako kdysi.
Myslíte si, že se diváci přejedli nových moderátorů, když se na obrazovku vrací vlastně staré formáty s původními moderátory?
Samozřejmě, že někteří jsou prvoplánoví, ale myslím si, že se z některých vyloupnou opravdu kvalitní moderátoři. To bych byl sám proti sobě, kdybych tvrdil opak. My jsme byli taky mladí a taky jsme začínali. A oni to mají mnohem těžší, protože za našich dob byla jenom jedna televize a tudíž i menší nároky a konkurence. Oni musí vést větší boj, aby se prosadili.
Máte z těch mladších moderátorů nějakého oblíbence?
Snad jediný, kdo se mi líbil a připadal mi inteligentní a ne příliš přidrzlý a prvoplánový, je Ondra Brzobohatý. I když to paradoxně není jeho profese. Přijde mi, že někteří jiní si z toho udělali program, že budou drzí a vyzývaví. U některých těch kluků hlavně v rádiích je vidět a slyšet, že už týden předtím řekli vše, co věděli, a teď už melou jen prázdnou slámu.
Máte ještě nějaký moderátorský sen?
Jedině snad moderování soutěže Chcete být milionářem? To byl podle mě pořad, který byl vymyšlený pro mě. Je to takový můj nesplněný sen.
Před lety jste dokonce začal podnikat. Jste úspěšný?
Já jsem nikdy nepodnikal. Ale pokud myslíte pronajímání bytů a nebytových prostor, tak ano, podnikám. Hodně lidí si ale myslí, že podnikám v restauratérství, což není pravda. Je to sice můj dům a restaurace je taky moje, ale všechno je v pronájmu. Je tam firma, která podniká a mně odvádí nájem. Někde se psalo, že mi zkrachovalo podnikání. To jsem se mohl cestou do banky akorát hezky usmát.
V Mníšku pod Brdy, kde žijete, jste měl i vlastní divadlo, které zkrachovalo. V čem byl zádrhel?
Jsou místa, kde je velká divadelní tradice a jiná, kde není žádná. Mníšek je naprosto bez divadelní tradice. A navíc má tu smůlu, že je blízko Prahy. My jsme nabízeli představení, která v Ungeltu stála 350 korun, skoro za poloviční cenu, lidi nepřišli. Přišlo jich třeba dvacet. A jelikož jsme to dělali ve vlastní režii, nedalo se to zaplatit. Jedno představení stojí 25 až 30 tisíc. Lehce si spočítáte, že se to nedá utáhnout.
Kolik jste na tom prodělal?
Bylo to docela dost. Nebyla to rozhodně zanedbatelná částka. Bylo to pár tisíc určitě.
Takže je vaše podnikání prodělečné?
To rozhodně ne. Kdybych chtěl, tak docházím jen do svého domu Káji Maříka a vybírám nájmy. Cestou na tenis se zastavím v bance a počítám peníze.
To přece nemůže být tak výdělečné?
Nechci vám to vymlouvat, ale je to dům o šesti nebo sedmi jednotkách. Na oběd a benzin to stačí. Takže bych si mohl klidně hodit nohy na stůl a nedělat nic.
Prý nemáte v Mníšku klidný život. Neustále se údajně hádáte se sousedy.
Byl tam jeden soused v naší ulici, který se odmítal účastnit společných akcí. Nechtěl společně investovat do elektriky, nové silnice a dalších investic. A někde v hospodě z úst vypustil, že Rosák má hodně peněz, tak ať to zaplatí. To jsem se trošku naštval a řekl jsem, že s takovými sousedy není slast existovat. On se ale naštěstí odstěhoval, takže už je to pasé.
Máte dvě dcery. A jedna z nich má slabost pro Araby. Jak jste se s tím smířil?
I tak se to dá říct. Tehdy, když si přivedla svého prvního manžela, zvednul jsem obočí. Ale jelikož se už s prvním manželem rozhodla žít tady a nikde jinde, než tady, uklidnili jsme se. Navíc to je slušný člověk, se kterým byla deset let vdaná. A já tvrdím, že mnoho mladých manželství nevydrží déle, než deset let. Mohla si klidně narazit nějakého Čecha, který by fetoval, děvkařil, chlastal a gambleřil.
A její nový manžel, to je senzační chlap. Mám ho strašně moc rád. Je to skvělý společník a snad se neurazí, když o něm řeknu, že už je Středoevropan. Máme se rádi a vyhledáváme jejich společnost. Neustále se navštěvujeme. Je to ideální chlap a myslím si, že Zuzana si nemohla vybrat lépe.
A není vám líto, že nemáte žádné vnouče?
Zuzana se stále drží kariéry modelky, i když si myslím, že to nebude mít dlouhého trvání. Začala nyní studovat druhou vysokou školu. Po filosofické fakultě studuje veterinu a chce se tomu věnovat naplno.