Článek
Herec, muzikant, textař, moderátor, málem i tanečník a nyní také spisovatel. "Devatero řemesel, desátá bída," říká k tomu výčtu profesí Václav Kopta (58), s nímž jsme hovořili na křtu jeho knižní prvotiny Prodloužená jízda, autobiografických humorných povídek mapujících jeho život už od raného dětství.
"V naší rodině už literární geny kolovaly, můj dědeček byl legionářský spisovatel, který toho napsal strašně moc. Proti tomu je tohle moje útlounké chuďátko úplná sranda. Jako spisovatel se necítím, spíš jsem jen převedl historky, které vyprávím na besedách nebo v talk show, na papír," míní Kopta, jehož k sepsání knihy přiměla Halina Pawlovská (69), která se o tom, že si píše povídky do šuplíku, dozvěděla od jeho manželky Simony Vrbické.
Ta byla spolu s jeho dvěma dcerami i první čtenářkou a cenzorkou. "Holky byly první čtenářky a posluchačky. Vždycky, když jsem povídku dopsal, mazal jsem za nimi, svolal rodinnou radu a když tam bylo něco přes čáru, něco až příliš upřímného nebo to mohlo nějakého předka v očích čtenářů dehonestovat, byl jsem na to mile upozorněn," vyprávěl nám.
"Protože jsem jako člověk, který už svou biologickou funkci v životě splnil, zvyklý poslouchat a chci mít teplou stravu a svoje místo někde ve sklepení mého domu, moje blondýny mají poslední slovo," přiznal, že je tak trochu podpantoflák.
"Vždycky je to tak, že když je chlap sám v baráku plném holek, tak si vyskakovat nemůže. Ale na druhou stranu mě to těší. Kdybyste mě chtěli vytrestat, pošlete mě na stadion plný chlapů. To je prostředí, ve kterém se necítím. Tam, kde jsou hezké holky, si budu vždycky připadat líp," uzavřel.
