Článek
Po nedobrovolné odmlce se v létě před publikum vrátil zpěvák Michael Kluch s hudební skupinou Queenie. České alterego zpěváka Freddieho Mercuryho (†45) nyní čeká vystoupení v největší české hale, pražské O2 areně, která se po roce a půl otvírá divákům. Show s rozpočtem téměř 40 milionů korun bude prý srovnatelná s koncerty Leoše Mareše. Jeviště má na starost stage designér Martin Hruška, který má na svědomí koncerty zmíněného Leoše, Dary Rolins (51), ale třeba také Madonny (65) či Paris Hilton (43).
Michaeli, potkáváme se na zkoušce na Queen Relived. Koncerty se uskuteční již tento týden. Předpokládám, že už se jen ladí detaily...
Ano, vše už jde do finále. Playlist máme ozkoušený z posledních koncertů a sedí nám perfektně. Navíc z těchto koncertů máme super zpětnou vazbu, že jde o náš nejlepší playlist vůbec. Také jsme ho po předchozích debatách sestavovali asi deset hodin v kuse. Nyní ladíme už jen technické detaily. Například jak propojit jednotlivou techniku, jak sladit zvuk se světly a dalšími efekty. Před rokem, když jsme show měli původně uskutečnit, to pro nás bylo úplně nové, zatímco nyní už v tom krapet umíme chodit. Přesto nechceme nic podcenit.
Stoupá tedy s každým dnem nervozita?
Nervozita sílí, spánek slábne (smích). Dlouho jsme se na ty koncerty těšili, čili ani nevím, jestli jsme vzrušení z toho, že už jsou před námi, anebo jsme nervózní z případných problémů. Na druhou stranu jsme těsně po konci tour, kapela má formu, víme, co na jevišti děláme. Když se nestane něco nepředvídatelného, měla by to být náramná zábava pro nás i pro diváka.
Co vám proběhlo hlavou, když jste se dozvěděl, že dvakrát odložené koncerty konečně odehrajete?
Pamatuji si, když mi to někdo volal do auta. Cítil jsem se doslova jako superman. Je to má oblíbená komiksová postava a jako kluk jsem se jím chtěl stát. Dlouho jsem necítil takovou radost. V tu chvíli jsem byl nesmrtelný. Ale jel jsem asi 30 kilometrů v hodině, čili na jízdu to vliv naštěstí nemělo.
Míváte vůbec ještě vy osobně někdy trému?
To víte, že ano. Ale spíše z těch věcí okolo. Pokud jsem zdravý, na pódium se vždycky těším. Naše práce je ale obrovský závazek vůči divákovi, a tak když nacvičujeme něco nového nebo se necítím dobře, mám pochopitelně obavy, aby se něco nepokazilo a divák neodešel zklamaný. Nic tak komplexního, jako je show Queen Relived, jsme nikdy nedělali a teoreticky se může pokazit mnoho věcí. Děláme to ale s těmi nejlepšími odborníky v zemi a okolí, takže když každý odvede svůj díl práce, nemůže se stát nic dramatického. Tím se uklidňuji.
Nosíte si na vystoupení nějaký talisman?
Ne, ale od začátku naší kariéry používám několik párů stejných ponožek a měnit je zatím nehodlám. Pochopitelně je vždy po vystoupení vyperu.
Přizvali jste si na Queen Relived nějaké hosty, můžeme prozradit?
Již tradičně s námi vystoupí naše kamarádka, sólistka Národního divadla paní Petra Alvarez. Takovou show bez árie Barcelona si ani neumím představit. Mimochodem pro vytvoření scény nejen této písně byly využívány technologie a efekty z hollywoodských filmů. Moc se na to těším. Neméně se potom těším i na svého dlouholetého kamaráda z divadla, Honzu Kopečného. S ním na pódium přiletí doslova tryskáč. Zatím ale neprozradím, co konkrétně spolu zazpíváme. Máme také radost, že nám support poskytne elektrické smyčcové trio Inflagranti.
V den posledního koncertu by oslavil Freddie Mercury 75. narozeniny. Je to náhoda, nebo to bylo plánované?
Je to ryzí náhoda, ale co vlastně náhoda není, že? Takže ne, nebyl to úplně plán, ale když jsme koncerty byli nuceni podruhé přesunout a v kalendáři se objevil tento termín, museli jsme ho mít. Bude to velice symbolické a ten třetí koncert v řadě dostane specifický nádech. Během koncertu obvykle nemáte moc čas přemýšlet, ale tentokrát to určitě bude jiné. Vždyť celá ta show je pocta jeho celoživotnímu odkazu.
Na co se nejvíc těšíte, až budou koncerty za vámi?
Na volno. Na pizzu, na víno, na pivo. Abyste rozuměli, celé léto jsme na šňůře a já dodržuji specifickou životosprávu, abych to celé zvládl. Ono se to všechno jeví z pohledu diváka tak přirozeně, a také se to tak na jevišti jevit má, ovšem je za tím obrovská každodenní dřina, takže se celá kapela těšíme, až si dáme dva týdny voraz, než vyrazíme na plánované turné s orchestrem v Belgii. Ale víte, jak to je, po prvním týdnu volna se už zase těšíte na jeviště, a zvláště po tak dlouhém půstu. Je to naše droga a show musí pokračovat.
