Alena Šeredová (42 let)
modelka

Bulvární status: Působí tak, jako by nikdy v životě nebyla šťastnější Autor: daz


Na nemocnou Alenu se děti chodily dívat přes okno.

Na nemocnou Alenu se děti chodily dívat přes okno. Foto: Instagram A. Šeredové

Rozhovor: Izolovala se v garáži. Šeredová exkluzivně promluvila o covidu a prozradila, jak probíhala péče o sedmiměsíční dceru

Přestože byla Alena Šeredová velmi obezřetná, nevyhnula se nákaze nemoci covid-19. Modelka a herečka se musela vyrovnat s dlouhým průběhem nemoci a vyřešit péči o děti, třináctiletého Louise Thomase, dvanáctiletého Davida Leeho a sedmiměsíční dcerku Vivienne Charlotte. V exkluzivním rozhovoru nám Alena prozradila, jak se jí vše podařilo zvládnout. Jiří Čeladník, Super.cz

Aleno, v posledních dnech to pro vás bylo dost nezvyklé, prošla jste si covidem. Platí i v tomto případě, že se na negativní zkušenosti dá najít něco dobrého?

Ze začátku jsme z toho byli všichni zaskočení. Lekli jsme se a děti z toho byly docela paf, protože jsme to vůbec nečekali. Byli jsme vážně opatrní a vlastně ani nikam nechodíme. Naštěstí můj průběh nebyl vážný. Díky tomu se nám všem docela ulevilo.

Když mi vyšel pozitivní i druhý test po čtrnácti dnech v izolaci, tak už jsem se cítila dobře a plná sil. Využila jsem toho a izolovala se v garáži, kde jsme měli ještě hromady nevybalených krabic ze stěhování a pomalu jsem je všechny vybalila. Takže to bylo k něčemu dobré, ale nechci tím celou situaci zlehčovat.

Jak váš partner Alessandro zvládl péči o děti?

Zvládl to dobře. Ale byly i chvíle, kdy se děti staraly o nás. Alessandro pracuje z domova a práce má dost. Když měl v době snídaně meeting, tak palačinky dělali společnými silami kluci a jednu mi vždycky přinesli za dveře a jemu do kanceláře.

A jak to bylo s péčí o miminko?

V té době jsme k Vivi měli chůvu, takže o tu bylo postaráno. Vivi také zrovna nebylo nejlépe. Rostly jí zoubky.

Jaké to bylo pro matku, že nemůže být se svým sedmiměsíčním miminkem?

Nedělala bych rozdíl, jestli to bylo bez Vivi nebo bez kluků. Lehké to nebylo. Pro kluky, myslím, to bylo mnohem horší, protože oni moc dobře vědí, co se v Itálii a ve světě děje a byli z toho ze začátku docela vystrašení. Já jsem byla izolovaná ve své ložnici, ze které je přístup na zahradu, tak se mi děti chodily ukazovat za okno.

Jak se řídí domácnost na dálku z vedlejší místnosti?

Přes FaceTime. Dokud mi nebylo moc dobře, tak mi bylo jedno, co se za dveřmi děje. Jak se mi ale ulevilo, tak jsem začala přemýšlet, co mě asi čeká, až jednou ty dveře od pokoje otevřu. Naštěstí jsou všichni moji kluci včetně Aleho do nepohody, tak se o sebe zvládli dobře postarat.

Litovala jste v tomto případě, že vaše rodina, maminka, sestra, nejsou více nablízku?

Ne, protože zrovna v tomhle případě by nám stejně nemohli pomoci a nemohli ani přijít na návštěvu, jelikož jsme byli všichni v izolaci.

Jak jste oslavila negativní výsledek posledního testu?

S ohledem na délku mé izolace jsem podle místních pravidel již na výstupní test nemusela. S Alessandrem jsme konec oslavili sklenicí červeného vína. Ale mohla to být klidně sklenice třešňové šťávy. Těžko říct, chuť se mi ještě nevrátila.

Zbytek rodiny tedy zůstal zdravý?

Ano, zůstali. Přesto ale museli být všichni v domácí izolaci. 

Jiří Čeladník , Super.cz


Časová osa článků