Hlavní obsah
Jiří Nedvídek
Článek

Poslední dny největší prvorepublikové star Adiny Mandlové (†81), která se na jaře roku 1991 po smrti svého milovaného muže Bena vrátila domů zemřít, nebyly zrovna dvakrát veselé. Nejvíce o nich ví recepční zámku v Dobříši Martina Žižková, která se o Mandlovou poslední týdny jejího života starala.

I po letech prý Adina neztratila punc a chování té pravé hvězdy. „Sotva vystoupila z auta, začala se chovat jako generál. Pošvihávala hůlkou kolem sebe a mluvila, jako by rozkazovala. Nálady se u ní střídaly strašně rychle. Od veselé přes smutnou až k popudlivé,“ sdělila Žižková Nedělnímu Blesku.

Do společnosti Adina často nechodila. S lidmi příliš nemluvila. Nejvíce času trávila v zámecké zahradě nebo zavřená na pokoji u televize: „Měla ráda mužský tenis, až do omrzení hodnotila krásu nohou hráčů a zvažovala, jací jsou asi jako chlapi.“

Největšími běsy posledních týdnů jejího života byly noci, kdy nemohla spát. Usínala velmi často s Martinou Žižkovou na jedné posteli a ona ji musela držet za ruku. „Když potřebovala na toaletu, říkala, že prkýnko je moc studené. Chtěla, abych jí ho zahřála. A tak jsem mnohokrát byla její předsedátorkou,“ směje se Žižková.

Když se Mandlové přitížilo, byla převezena do nemocnice v Příbrami. Tam se jí ovšem nelíbilo. Hádala se s pacientkami i se sestřičkami. Byla dokonce přestěhovaná na mužské oddělení. Později se krátce ještě vrátila na zámek. Po premiéře Tankového praporu v červnu 1991 se jí přitížilo. Adina musela být znovu hospitalizovaná. Tentokrát už se ale bohužel nevrátila.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám