Článek
Při své skromnosti o to zcela určitě neusilovala. Přesto se Marta Kubišová (81) stala už za svého života legendou. Charismatická rodačka z Českých Budějovic slaví 1. listopadu 80. narozeniny.
Zpěvačka se narodila do rodiny lékaře a původně chtěla také vystudovat medicínu. Jenže neměla vhodný třídní původ. Proto v roce 1959 odešla pracovat do poděbradských skláren s tím, že se po čase – s doporučením od sklářského mistra – na vysokou dostane. Od roku 1961 zpívala o víkendech s poděbradským Lázeňským orchestrem a taneční kapelou v blízkém Nymburce na odpoledních čajích.
Doporučení ke studiu nedostala, naštěstí ale vyhrála konkurz do pardubického divadla Stop. Odsud přešla po roce do plzeňského divadla Alfa a v září 1964 pak přišla Praha a divadlo Rokoko, které mělo na její následnou kariéru zásadní vliv.
Mohla uspět i na Západě
Díky nedomykavosti hlasivek měla zpěvačka zvláštní, zakouřenou barvu hlasu – zpívala altem, díky čemuž se zdálo, že interpretem není mladá slečna, nýbrž zralá, zkušená žena. A kariéra se jí rozjela naplno. V jejím pěveckém portfoliu se objevily hity jako Depeše, Nechte zvony znít, Lampa, Červánky, Loudá se půlměsíc, Já cestu k tobě najdu si aj. Zahrála si také v seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1967), ve kterém zazněla i její legendární Modlitba pro Martu.
V listopadu 1968 vznikla skupina Golden Kids, ve které spolu s ní účinkovali ještě Helena Vondráčková (75) a Václav Neckář (79). Unikátní pěvecké trio mělo nakročeno do velkého světa pop music a s tím, co na pódiu předváděli, by se byli schopni uživit i na Západě. Líbili se natolik, že je pozvali i do prestižní pařížské Olympie. Vypadalo to, že před Kubišovou se otevírá svět – jenže jeho dveře se rychle zabouchly.
Z klece na balkon Melantrichu
To, že vstup vojsk Varšavské smlouvy může negativně ovlivnit její kariéru, si prý zpěvačka uvědomila až po vyhlášení normalizace v dubnu 1969, kdy sledovala Husákův (generální tajemník komunistické strany) projev v televizi. „A říkala jsem si: Tak, a spadla klec,“ vyprávěla později Kubišová, která se záhy ocitla na černé listině.
Našla se záminka v podobě jakési fotografie, jenže hlavním důvodem bylo, že Kubišová se stala jednou z morálních autorit, které veřejně nesouhlasily s okupací. Estébáci ji měli v hledáčku a s kariérou byl konec. Pak přišla Charta 77, kterou Kubišová pochopitelně podepsala a stala se i jednou z jejích mluvčích, a soudruzi jí šlapali na paty o to víc.
Pronásledování a buzerace trvaly až do listopadu roku 1989. Prvního dne v měsíci oslavila 47. narozeniny a netušila, že pád režimu je za dveřmi. O tři týdny později už stála na balkonu Melantrichu na Václavském náměstí a její jméno skandovaly statisíce lidí.
„Šoupli mě na balkon, lidé volali mé jméno,“ vzpomínala později zpěvačka s nezaměnitelným hlasem, která se stala nejen hrdinkou srpnových událostí roku 1968, ale také symbolem sametové revoluce. A po bezmála dvaceti letech izolace pak mohla konečně zase začít koncertovat a natáčet desky.
Oslavy s fanoušky i s kolegy
S publikem se Kubišová rozloučila sice už u příležitosti svých 75. narozenin, to na ni však nezapomnělo. A teď s ní bude moci oslavit i její životní jubileum – 3. listopadu se bude v Lucerně konat Koncert pro Martu, na kterém její největší hity zazpívají mj. Aneta Langerová, Vojtěch Dyk, Václav Neckář nebo Hana Holišová.
„Neumíte si představit, jak je pro zpěváka úžasné, když vidí, jak jeho skladby interpretují jiní, a ví, kolik jim to muselo dát práce. To je nejlepší dárek,“ uvedla pro Radiožurnál Marta Kubišová. Ještě předtím se s ní fanoušci mohli setkat v interaktivním programu Noc s legendou, se kterým na podzim navštívila čtyři česká města související s jejím životem – kromě Budějc (tak jihočeskou metropoli nazývají místní) a Prahy to byly ještě Nymburk a Kladno. Díky mimořádnému zájmu pak Kubišová přidala ještě dvě zastávky: Příbram a Strakonice.
Marta Kubišová byla dvakrát vdaná, největší oporu má ve své dceři Kateřině. A i když zpěvačku poslední dobou trápilo zdraví, je pořád v jednom kole. Novináři, fanoušci, psi, kočky… Přejeme, ať to všechno zvládá.
