Luděk Nekuda

Luděk Nekuda Foto: ČTK / Dostál Dušan

Život talentovaného moderátora (✝45) vyhasl zcela zbytečně. Inteligentní bavič zemřel kvůli neschválenému scénáři

Byl mužem mnoha profesí: hudebník-trumpetista, zpěvák, televizní a rozhlasový moderátor, bavič, textař, scenárista a dramaturg, ale také mistr slova – s češtinou si Luděk Nekuda (10. 10. 1942- 10. 3. 1988) pohrával jako skutečný artista.

Polovinu života byl spojen s Ostravou, kde se narodil a vystudoval i tamější pedagogickou fakultu. V necelých dvaceti se stal spoluzakladatelem divadélka malých forem, nazvaného Pod okapem. Psal pro něj divadelní a písničkové texty, zpíval a hrál. Po několika úspěšných letech se „okapáci“ v roce 1969 rozešli a někteří zamířili do Prahy.

Poklonu mu vysekl i Jiří Suchý

Talentovaný mladík zaujal i Jiřího Suchého (90): „Takový důvtip v tak mladistvém věku se jen tak nevidí,“ řekl Suchý, v jehož legendárním Divadle Semafor Nekuda účinkoval ve hrách Poslední štace a Tak co, pane barone.

V Marečku, podejte mi pero tvrdil, že hrdobec je brouk. Tenhle bodrý herec (✝70) byl duší Semaforu

Ostravského rodáka proslavila také spolupráce se skupinou Rangers (Plavci), se kterou vystupoval jako muzikant, zpěvák a konferenciér. V rádiu zase uváděl Mikrofórum a Dobré jitro, a vedle redaktorské práce a písňových textů psal scénáře k rozhlasovým kabaretům – práce měl zkrátka pořád víc než dost.

Moderátor a jeho noční můra

V rozhlasovém Dobrém jitru se dlouho tradovala historka, jak se Nekuda jednoho rána probudil, zapnul rádio a poslouchal jenom hudbu a zprávy. Blesklo mu hlavou, že některý ranní moderátor asi zaspal, což je noční můra každého „rozhlasáka“, který má vysílat do éteru.

Jubilant Jiří Suchý (90) na 57 let starém snímku. Podívejte se na archivní foto s jeho první manželkou

Představa, co se bude dít dopoledne na poradě a jak si budou dotyčného ostatní určitě dobírat, Nekudu dokonce rozesmála. A smál se až do chvíle, kdy u dveří zazvonil taxikář, který pro něj přijel, aby ho odvezl do rozhlasu na Vinohradskou třídu, protože tím chybějícím moderátorem byl on sám.

Jedinečná Sešlost

V roce 1980 se Nekuda stal dramaturgem České televize v hlavní redakci zábavných pořadů, kde prosadil i svůj autorský projekt Sešlost, na němž spolupracoval s Jiřím Císlerem (✝76) a mnoha zajímavými hosty. Na tehdejší dobu šlo o mimořádně nekonvenční počin – nebylo to vysílání masově zábavné, chyběla v něm ideologie, dechovka i hosté z první ligy naší tehdejší pop music. Sešlost patřila jemnému slovnímu humoru a hostům stylově i jinak blízkým nově vzniklé dvojici Nekuda - Císler.

Odpudivého intrikána Voženílka národ nenáviděl i miloval. Jiřího Císlera (✝76) později zabila vážná nemoc

Spousta lidí ho nazývala workoholikem. On si ale na neustálý kolotoč nestěžoval: „Jsem rád, že můžu dělat to, co mě baví,“ říkával. Na neúspěch nebyl zvyklý, a tak nedokázal rozdýchat, když mu cenzura zasáhla do dvanáctého dílu Sešlosti. To ho opravdu rozhodilo. Jenže co mohl dělat? Odvolání tehdy nepřicházelo v úvahu – jedinou možností bylo překopat celý díl a do toho se mu samozřejmě nechtělo. Proč to soudruhům začalo najednou vadit, když se předchozích jedenáct epizod neslo ve stejném duchu?

Úplně zbytečná smrt

Po večeři se rozhodl, že zajde k sousedovi a dá si s ním něco ostřejšího na uklidněnou. To se mu bohužel stalo osudným. Cestou domů zakopl a upadl na schodech, kde ho pak manželka Hana našla ležet v bezvědomí. Po převozu do nemocnice se ho sice podařilo na krátkou dobu probrat, ale po čtyřech dnech Nekuda zemřel. Příčinou smrti bylo krvácení do mozku. Cenzoři se tak nepřímo postarali o jedno z nejzbytečnějších úmrtí v historii tuzemského šoubyznysu, protože kdyby Nekuda žil, jistě by nám radost rozdával i dnes – 10. října by mu bylo 80 let. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků