Článek
Byl mužem mnoha profesí: hudebník-trumpetista, zpěvák, televizní a rozhlasový moderátor, bavič, textař, scenárista a dramaturg, ale také mistr slova – s češtinou si Luděk Nekuda (10. 10. 1942- 10. 3. 1988) pohrával jako skutečný artista.
Polovinu života byl spojen s Ostravou, kde se narodil a vystudoval i tamější pedagogickou fakultu. V necelých dvaceti se stal spoluzakladatelem divadélka malých forem, nazvaného Pod okapem. Psal pro něj divadelní a písničkové texty, zpíval a hrál. Po několika úspěšných letech se „okapáci“ v roce 1969 rozešli a někteří zamířili do Prahy.
Poklonu mu vysekl i Jiří Suchý
Talentovaný mladík zaujal i Jiřího Suchého (90): „Takový důvtip v tak mladistvém věku se jen tak nevidí,“ řekl Suchý, v jehož legendárním Divadle Semafor Nekuda účinkoval ve hrách Poslední štace a Tak co, pane barone.
Ostravského rodáka proslavila také spolupráce se skupinou Rangers (Plavci), se kterou vystupoval jako muzikant, zpěvák a konferenciér. V rádiu zase uváděl Mikrofórum a Dobré jitro, a vedle redaktorské práce a písňových textů psal scénáře k rozhlasovým kabaretům – práce měl zkrátka pořád víc než dost.
Moderátor a jeho noční můra
V rozhlasovém Dobrém jitru se dlouho tradovala historka, jak se Nekuda jednoho rána probudil, zapnul rádio a poslouchal jenom hudbu a zprávy. Blesklo mu hlavou, že některý ranní moderátor asi zaspal, což je noční můra každého „rozhlasáka“, který má vysílat do éteru.
Představa, co se bude dít dopoledne na poradě a jak si budou dotyčného ostatní určitě dobírat, Nekudu dokonce rozesmála. A smál se až do chvíle, kdy u dveří zazvonil taxikář, který pro něj přijel, aby ho odvezl do rozhlasu na Vinohradskou třídu, protože tím chybějícím moderátorem byl on sám.
Jedinečná Sešlost
V roce 1980 se Nekuda stal dramaturgem České televize v hlavní redakci zábavných pořadů, kde prosadil i svůj autorský projekt Sešlost, na němž spolupracoval s Jiřím Císlerem (†76) a mnoha zajímavými hosty. Na tehdejší dobu šlo o mimořádně nekonvenční počin – nebylo to vysílání masově zábavné, chyběla v něm ideologie, dechovka i hosté z první ligy naší tehdejší pop music. Sešlost patřila jemnému slovnímu humoru a hostům stylově i jinak blízkým nově vzniklé dvojici Nekuda - Císler.
Spousta lidí ho nazývala workoholikem. On si ale na neustálý kolotoč nestěžoval: „Jsem rád, že můžu dělat to, co mě baví,“ říkával. Na neúspěch nebyl zvyklý, a tak nedokázal rozdýchat, když mu cenzura zasáhla do dvanáctého dílu Sešlosti. To ho opravdu rozhodilo. Jenže co mohl dělat? Odvolání tehdy nepřicházelo v úvahu – jedinou možností bylo překopat celý díl a do toho se mu samozřejmě nechtělo. Proč to soudruhům začalo najednou vadit, když se předchozích jedenáct epizod neslo ve stejném duchu?
Úplně zbytečná smrt
Po večeři se rozhodl, že zajde k sousedovi a dá si s ním něco ostřejšího na uklidněnou. To se mu bohužel stalo osudným. Cestou domů zakopl a upadl na schodech, kde ho pak manželka Hana našla ležet v bezvědomí. Po převozu do nemocnice se ho sice podařilo na krátkou dobu probrat, ale po čtyřech dnech Nekuda zemřel. Příčinou smrti bylo krvácení do mozku. Cenzoři se tak nepřímo postarali o jedno z nejzbytečnějších úmrtí v historii tuzemského šoubyznysu, protože kdyby Nekuda žil, jistě by nám radost rozdával i dnes – 10. října by mu bylo 80 let.
