Článek
Světově proslulý tenorista Rolando Villazón si Prahu zamiloval. Již hezkou řádku let se k nám vrací a má zde mnoho fanoušků. Svůj nádherný tenor snoubí s nespoutaným projevem a nakažlivou energií. Jako svůj vzor ho měl i Karel Gott, který si jeho pražská vystoupení za svého života nikdy nenechal ujít.
Rolando na jaře oslavil padesátku a Praha se již tradičně řadí k jeho nejoblíbenějším destinacím. Stále si uchovává mladistvý, až chlapecký vzhled a jeho oči jsou stále tak jiskrné, jako na začátku jeho kariéry, kdy vtrhl jako uragán na jeviště Salzburského festivalu. Jeho osobní kouzlo proto omámilo nejednu fanynku.
„Musím se přiznat, že mám mnoho fanynek po celém světě a velmi mě to těší. Miluji ženy, miluji jejich příběhy i temperament, jejich sílu i něžnost, a to jak v životě, tak na jevišti. Nejraději vystupuji v operách, kde mým protějškem jsou ženy se silným osudem a příběhem, a je jedno, zda je tato role ztvárněna sopranistkou nebo mezzosopranistkou. Pokaždé, když mi skladatel určil zpívat po boku silné charismatické ženy, jsem ze sebe schopen dostat opravdové maximum. Natolik mě to inspiruje!“, vyznává se ze svého obdivu k ženám tato stálice operního nebe. Rolando se narodil v Mexiku, ale trvale žije i se svou rodinou v Paříži. „Žiji ve městě lásky, obklopen krásnými ženami. Nedovedu si představit žít nikde jinde, snad mimo Prahy, která mě naprosto učarovala a je mou stálou inspirací. A ženy tu jsou stejně krásné, jako v Paříži.“
Podlehnout ženskému kouzlu
O Rolandovi nedávno napsal deník The Times, že je „nejkouzelnější hvězda současné operní scény“. Jak si toto kouzlo udržuje a jak k němu přišel? „Opravdu nevím,“ říká se smíchem. „Snad je to tím ohněm ve mně, který mi nedává pokoj a neustále mě pohání dopředu. Možná je to i tím, že moje první velká role byl Alfredo ve Verdiho Traviatě. Měl jsem možnost být partnerem Violetty Valéry. To je nesmírně krásná a zajímavá role, která byla napsána podle opravdové žijící postavy. Violetta byla slavná pařížská kurtizána, velice nezávislá žena, která nedbala na svazující morálku a předsudky tehdejší společnosti. Dnes bychom řekli, že byla opravdová feministka, bojující za práva a rovnoprávné postavení žen v polovině devatenáctého století. I samotný maestro Verdi musel být feministou, když si dovolil napsat operu o osudu soudobé kurtizány, a to v době, kdy se operní témata točila téměř výlučně kolem biblických pověstí a antických bájí. Traviata se svou titulní hrdinkou tak přinesla naprostý zlom do vývoje opery. Nesmírně rád bych si přál zajít s Violettou do nějaké malé francouzské kavárny na dobré červené víno. Muselo by být silné a ohnivé, právě tak jako ona a snad tak trochu jako já. To ona mě nakopla na můj operní orbit, a jí vděčím za strašně moc“.
Árie z oper Giuseppe Verdiho zazní na jeho nadcházejícím koncertu v pražském Rudolfinu 26. 10. 2022, vedle neméně krásných árií z oper Masseneta, Gounoda či Donizettiho. Program doplní i nádherné zarzuely blízké umělcovu srdci. Orchestr PKF Prague Philharmonia povede Guerassim Voronkov. Hostem tohoto koncertu bude Emily Pogorelc, která svým mladým a neobyčejným sopránem již dvakrát uchvátila pražské publikum.