Dáda Patrasová a Jana Nagyová ve filmu Smrt stopařek

Dáda Patrasová a Jana Nagyová ve filmu Smrt stopařek Foto: Prima Max

Škrtit Patrasovou se polskému hromotlukovi nechtělo. Pomohla až slovní provokace

Když v říjnu 1979 přišel do kin film Smrt stopařek, nemluvilo se téměř o ničem jiném. Takhle skvěle natočený kriminální příběh, který navíc vycházel ze skutečné události, tady dlouho nebyl – tedy alespoň co se domácí produkce týče. A všichni si také okamžitě zapamatovali jméno polského herce Marka Perepeczka (✝63), kterému režisér Jindřich Polák (✝78) svěřil hlavní roli vraha Charváta.

Obsadit postavu brutálního vraha nebylo jednoduché. Čeští filmaři prý zpočátku uvažovali o Petru Kostkovi (84), ale hned bylo jasné, že herec, spojený převážně s kladnými postavami, se do role vraždícího násilníka nehodí. Charvátova postava byla navíc natolik děsivá, že její představitel by si pak v našem filmařském rybníčku už ani neškrtl.

Dagmar Patrasová o slavné sprchovací scéně z Vrchní, prchni: Stačí říct, jdu do toho znovu!

Ostatně, něco podobného se stalo o pár let později opernímu pěvci Milanu Karpíškovi (✝86), který v detektivce Černá punčocha (1985) ztvárnil brutálního vraha natolik přesvědčivě, že se to s ním neslo po zbytek života. Filmaři se tedy rozhodli raději vyhledat představitele hlavní role v zahraničí.

Do škrcení se mu nechtělo

Převážně divadelního herce Marka Perepeczka objevil režisér Polák v barrandovské kartotéce a při výběru měl opravdu šťastnou ruku. Bezmála dvoumetrový dlouhán s vypracovanou figurou byl ve své roli mimořádně přesvědčivý. Jeho herecké kolegyně se ale shodly, že v soukromí to byl nesmírně jemný, citlivý člověk, a když měl pak podle scénáře škrtit postavu Dády Patrasové (66), dělalo mu to velký problém. Po její drobné slovní provokaci ji ale stiskl tak, že z natáčení odcházela s viditelnými otlaky na krku.

V Polsku ho měli za zbojníka

Polský sympaťák se od mládí věnoval veslování, běhu, košíkové a kulturistice a vypadalo to, že sport se stane hlavní náplní jeho profesního života. Jenže pak vystudoval herectví a všechno bylo jinak. Perepeczko ale záhy zjistil, že kumšt je chlebíček o dvou pořádně tvrdých kůrkách.

Operní pěvec skvěle zahrál vraždící monstrum. Role zákeřného škrtiče ho ale navždy zaškatulkovala

Na jevišti míval trému a do filmů ho příliš neobsazovali, protože o svalovce jeho typu nebyl tehdy zájem. Štěstí se na něj usmálo až v roce 1973, kdy získal titulní roli ve 13dílném seriálu Jánošík. Ale i to mělo své negativní důsledky – Perepeczko byl pak zaškatulkován do role zbojníka a opět měl nouzi o filmové nabídky.

Všeho moc škodí

V polovině 80. let emigroval na popud své ženy Agnieszky Fitkau do Austrálie, ale vydržel tam jen čtyři roky. Nedokázal se naučit dobře jazyk, a tak se zde nemohl prosadit. Po návratu do Polska působil nějaký čas jako ředitel divadla v Čenstochové a točil sitcom z policejního prostředí 13. posterunek (1997-2000).

Představitel mlynáře Máchala uměl vyděsit i Menšíka. Psychické problémy herce (✝51) dohnaly k sebevraždě

Kvůli nejrůznějším tlakům ale musel po čase z pozice divadelního ředitele odejít a pak se stáhnul do ústraní. Přestal sportovat, přejídal se a záhy se potýkal s nadváhou. V říjnu roku 2005 podlehl Marek Perepeczko infarktu.

Otřesná zkušenost ze skládky

Druhou ze zavražděných dívek hrála Jana Nagyová (63), která po natáčení zavzpomínala mimo jiné na scénu, kdy spolu s Dádou Patrasovou skončily na skládce. Nebylo to nic příjemného. Členové štábu totiž na obě ležící herečky naházeli hromadu skutečných odpadků, aby vše vypadalo realisticky. Obě dívky pak tu špínu cítily na těle ještě asi týden. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků