Článek
S někdejšími dětskými hvězdami se to má tak, že některé zůstanou herecké profesi věrné i v dospělosti, anebo se po nich úplně slehne zem. Důvodem, proč od kumštu odejdou, bývá, že je hraní buď vůbec nebaví, nebo mají pocit, že jim sebralo velkou části dětství.
Dost často je to ale i kvůli tomu, že by hrát chtěly, ale nepřijmou je na herectví a ony si pak najdou jiné uplatnění. A právě to se stalo i oblíbené dětské herečce Michaele Kudláčkové (*21. 8. 1968), která poté, co ji nevzali na konzervatoř, pověsila hraní na hřebík.
Filmové setkání s pedofilem
Její první velkou rolí byla postava veselé živé holčičky ve zdařilé TV inscenaci Veronika, prostě Nika (1980). Škoda, že tento příběh Česká televize nereprízuje, protože by určitě oslovil (a především varoval) i dnešní děti. Malá Veronika je velkou milovnicí zvířat, ovšem v jejím příběhu, který plyne lehce a v humorné poloze, dojde pojednou k dramatickému zlomu. To ve chvíli, kdy dívenka uteče v noci z domova, aby se setkala s „laskavým“ neznámým mužem (Karel Augusta (†62), který jí slíbil malé štěně…
Tři měsíce v děcáku
V psychologickém dramatu Víta Olmera (80) Skleněný dům (1981) ztvárnila velmi přesvědčivě citově deprivovanou dívku Pavlu, která vyrůstá v dětském domově, a nezdravě se upne na vychovatelku Jarmilu (Veronika Freimanová, 67). Kudláčková podala tehdy opravdu mimořádný výkon.
„Nemohla jsem se s rolí ztotožnit. Nejsem tak asertivní jako byla ta Pavla. Točilo se v dětském domově tři měsíce. A pro dítě, které má maminku i tatínka, to bylo hodně náročné,“ přiznala později.
Osmačce Barče bylo 16 let
Nejznámější rolí této nadějné slečny byla ale samozřejmě Barča Hrdinová ze seriálu My všichni školou povinní (1984).
Hrála zde žákyni osmé třídy, ačkoli jí tou dobou bylo už 16 let. Do této role si jí vybral sám režisér Ludvík Ráža (†71) a nechal kvůli ní dokonce částečně upravit scénář –Barča měla být původně vysoká dívka. Kuriózní je, že tatínka jí v tomto seriálu hrál Karel Augusta, se kterým se setkala už při natáčení TV filmu Veronika, prostě Nika.
Měla svou hrdost
Není divu, že Kudláčková chtěla vystudovat konzervatoř a věnovat se herectví naplno. Zabodovala sice u přijímaček i u talentových zkoušek, ale nebylo jí to nic platné. Zkusila to podruhé a opět ji nevzali. Dnes je přitom dost lidí bez uměleckého vzdělání, kteří hrají ve filmu i v divadle.
Na dotaz novinářů Ústeckého deníku, proč vlastně s hraním sekla, Kudláčková odpověděla: „Víte, já se hlavně urazila. Nemít talent, neudělám na konzervatoři talentové zkoušky. Přesto mi napsali, že mě neberou, ale neřekli proč. Myslela jsem si, že to je omyl a šla tam za rok zas. Ale už mě ani nenechali projít talentovkama. Důvod asi byl jinde. Tak jsem šla pryč.“
Všechno je ve hvězdách
Dnes je ráda, že jí osud nabídl jiné příležitosti. Vystudovala sociálně-právní obor a v průběhu života toho vystřídala víc než dost – pracovala mj. jako sociální pracovnice, taxikářka, barmanka, novinářka, ilustrátorka… Ve finále se našla v ezoterice a dnes se věnuje astrologii a runám, vyučuje také výklad Thovtova tarotu.
Kromě toho je šéfredaktorkou internetového dámského deníku. O tom, že je psavec, svědčí i to, že vydala dvě knihy: Jak se modlí čarodějky a Neslibujte Pannám hady. Michaela Kudláčková byla dvakrát vdaná a má čtyři dcery. K herectví si odskočila po velmi dlouhé odmlce, kdy se objevila v jedné epizodě seriálu Stopy života (2013).
