Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Pokud máte rádi historická témata, určitě si nenechte ujít kostýmní veselohru Počestné paní pardubické, kterou v roce 1944 natočil osvědčený Martin Frič (†66). Přenesete se v ní do barokních Pardubic počátku 18. století a zjistíte, že za tu dobu se toho mezi lidmi příliš mnoho nezměnilo. Jedna skupina si vždycky myslí, že je lepší než ta druhá…

Fričova veselohra si bere na paškál sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví rádoby slovutných měšťanů a počestných měšťanek, které osnují pletichy proti osobám „sníženým“ – tedy proti mistru popravčímu Jiřímu Zelingerovi a jeho manželce, hubaté Rozině. Základem filmu byla divadelní hra Mistr ostrého meče dnes již zapomenutého a řadu let neuváděného autora Karla Krpaty, který byl pardubickým rodákem.

Hvězdy vzaly zavděk i štěky

Film se opírá o historické reálie a přivádí na scénu několik skutečných postav: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou. Ve Fričově komedii si je zahráli František Smolík (†81), Jaroslav Marvan (†72) a Terezie Brzková (†91).

Krásnou a hubatou Rozinu ztvárnila Jiřina Štěpničková (†73), ovšem určitě potěší celá plejáda dalších velkých hereckých hvězd té doby: Zita Kabátová (†99), Jindřich Plachta (†52), Gustav Nezval (†90), František Filipovský (†86), Meda Valentová (†75) či Jára Kohout (†89).

Obsazení předních osobností českého divadla i do malých rolí mělo svůj důvod – režisér Frič je chtěl uchránit před hrozícím pracovním nasazením. Ve filmu se tak v roli Aninky objevila i jeho vyženěná dcera Marta Fričová (†78) a také začínající Dana Medřická (†62), která v tom samém roce debutovala ve filmu Skalní plemeno.

Vlk se nažral…

Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy byli němečtí cenzoři obzvláště napružení a hledali mouchy i tam, kde nebyly. Doporučení znělo: točte nekonfliktní, kostýmní filmy. Frič a jeho kolegové tyto příkazy shora splnili tak, aby se „vlk nažral, ale koza zůstala celá“. Do své komedie tak propašovali četné jinotajné narážky, které české publikum velmi dobře pochopilo, a srdečně se u nich bavilo. Není divu, že Počestné paničky pardubické patřily k nejnavštěvovanějším filmům 40. let.

Peníze létaly vzduchem

Za zmínku jistě stojí i to, že Fričova komedie patřila k nejdražším snímkům své doby. Její rozpočet činil více než 6,5 milionu protektorátních korun, což byla závratná suma. Podle dobových dokumentů se na ničem rozhodně nešetřilo a peníze létaly vzduchem.

A na kolik že to vyšly jednotlivé položky? Tak například – námět: 119 tisíc korun, obsazení: 870 tisíc, štáb: 639 tisíc, hudba: 115 tisíc, ateliér a laboratoř: 2,83 milionu, materiál: 291 tisíc, výprava: 550 tisíc, exteriéry: 490 tisíc… Atd., atd.

Zatímco Jindřich Plachta natočil ve stejném roce pět dalších filmů, v případě Zity Kabátové šlo o derniéru před jejím 25letým filmovým půstem. V nestárnoucí veselohře jsou k vidění i některé historické artefakty z pardubického muzea, které je štábu zapůjčilo.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám