
Jaroslav Marvan a Blanka Waleská ve filmu 13. revír
Natáčení detektivky se koncem války zvrhlo. Strach z gestapa, hádky a Lída Baarová, kterou režisér pěkně vypekl
Pražská periferie, místní galerka, krásná Fróny a tvrdohlavý detektiv Čadek, který trpělivě rozmotává zločin vraždy. Divácky dodnes oblíbená detektivka 13. revír (1946), která poskytla první velkou filmovou příležitost herečce Daně Medřické (✝62), se přitom rodila ve velkých bolestech.
Strach z gestapa?
O adaptaci románu Eduarda Fikera Zinková cesta projevil nejdřív zájem Otakar Vávra (✝100), ale nakonec jej s dramaturgy odmítl. Na přelomu let 1944/1945 začal námět zpracovávat režisér J. A. Holman (✝79), který do hlavní ženské role prostitutky Fróny počítal původně s Vlastou Matulovou (✝70), a postavu inspektora Čadka svěřil Zdeňku Štěpánkovi (✝71).
Točit se začalo v březnu 1945, jenže po pouhých dvou natáčecích dnech Holman projekt opustil – říkalo se, že utekl na Slovensko, když gestapo odhalilo ilegální skupinu, do které byl zapojen.
Nebo spor s Nedbalem?
Jiné vysvětlení Holmanova odchodu ale ve svých vzpomínkách podal Jaroslav Marvan (✝72). Režisér podle něj odešel kvůli neshodám s herci. Marvan také popsal, co se stalo. Komisaře Baráka hrál Miloš Nedbal (✝76), jehož postava si měla v jedné scéně pohrávat s tužkami na kancelářském stole a odříkávat text.
Holman scénu opakoval nejméně dvacetkrát a pořád se mu na ní něco nelíbilo. To bylo dost s podivem, protože zrovna Nedbal byl Pan herec. Nakonec se záběr nenatočil, přestože tvůrcům zabral skoro celé odpoledne. Herci pak podali stížnost, že se takhle nedá pracovat a Holman natáčení vzdal.
Aby se vlk nažral…
Režijní taktovku po něm převzal Martin Frič (✝66) a s jeho příchodem se částečně změnilo i obsazení. Zdeňka Štěpánka vystřídal Jaroslav Marvan, kterého v roli detektiva Drabocha nahradil Vladimír Řepa (✝56).
Jak známo, roli Fróny získala Lída Baarová (✝86) – tvůrcům šlo o to, aby se „německý vlk nažral a česká koza zůstala celá“. Jenže v té době bylo již zřejmé, že válka brzy skončí. A protože Baarová byla veřejností považována za kolaborantku, tvůrci správně předpokládali, že po osvobození by měl film v kinech utrum.
Odmítnout Baarovou ale také nešlo, protože Němci byli pořád ještě u moci. Téměř bezvýchodnou situaci vyřešili filmaři šalamounsky. Scény, v nichž Baarová neúčinkovala, se točily na filmový pás, scény s Fróny snímal kameraman Jan Stallich (✝66) pouze naoko, bez materiálu v kameře.
Frič už tehdy počítal, že scény s hlavní hrdinkou dotočí s vycházející hvězdou Danou Medřickou. Baarová tak neměla ani tušení, že hraje vlastně pánubohu do oken, ale některé záběry s ní, zvláště ty z dálky nebo zády ke kameře, zůstaly ve filmu zachovány.
O přetáčky se postarala i váha
Květnová revoluce přerušila ateliérové práce, které zdaleka ještě nebyly hotové. Dotáčelo se až v srpnu 1945, kdy došlo i na exteriérové scény v pražské Podbabě a v Dejvicích. Několikaměsíční pauza se ale postarala i o kuriózní důvod k přetáčkám. Herec Vilém Pfeiffer (✝75), který ve filmu hrál MUDr. Chrudimského, zhubnul během květnové revoluce o 8 kg. Nebylo možné, aby byl v jednom záběru plnější a v dalším pohublý. Pečlivý Frič proto přetočil všechny scény, ve kterých se Pfeiffer objevil ještě za okupace. ■
Fotogalerie
Jaroslav Marvan a Blanka Waleská ve filmu 13. revír ■
Film byl velkou příležitostí také pro Danu Medřickou. ■
Foto: reprofoto 13. revír
Zahrál si v něm také Miloš Nedbal. ■
Foto: reprofoto 13. revír
Ve filmu hrála i Lída Baarová. Nevěděla ale, že ji režisér obsadil jen naoko kvůli Němcům a scény s ní se téměř všechny vystříhaly. ■
Foto: ČTK / DPA / dpa