Rudolf Hrušínský jako Antonín Důra ve filmové klasice Rozmarné léto

Rudolf Hrušínský jako Antonín Důra ve filmové klasice Rozmarné léto Foto: Televize Seznam

Vrchol jeho režijního umění. Menzel si na Brodského a Hrušínského našel speciální metodu

„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným.“ Kdo by neznal legendární větu, kterou pronese požitkářský majitel říčních lázní Antonín Důra v podání Rudolfa Hrušínského ve slavném snímku Rozmarné léto (1967)? Film, který natočil tehdy 29letý Jiří Menzel podle stejnojmenné předlohy Vladislava Vančury z roku 1926, je jedinečnou ukázkou dokonalé adaptační práce s náročným textem.

Režisérovi se však podařilo převést na plátno nejen krásný vančurovský jazyk – jeho vyprávění se opírá i o krásnou kameru Jaromíra Šofra a vynikající herecké výkony hlavních představitelů. Na kultovní snímek se můžete těšit 16. června ve 21:30 hodin na Televizi Seznam.

Roli v Noci na Karlštejně se Vlastimil Brodský zdráhal přijmout. Po natáčení se mu rozpadlo manželství

Humoristická novela ovlivněná poetismem se odehrává v říčních lázních Krokovy Vary na slezské řece Orši. Pan Důra spolu s majorem Hugem (Vlastimil Brodský) a abbém Rochem (František Řehák) probírají vznešeným, vzdělaným jazykem naprosté životní banality, když tu je z letargie vytrhne příjezd pouťových komediantů, kouzelníka Arnoštka (Jiří Menzel) a jeho krásné společnice Anny (Jana Preissová, tehdy Drchalová).

Trojice stárnoucích mužů se marně pokouší získat Anninu přízeň, zatímco Důrovu manželku Kateřinu (Míla Myslíková) okouzlí zase mladý Arnoštek…

Místo deště měli slunce

Filmaři potřebovali pošmourné, deštivé počasí, a zrovna jako na potvoru bylo po většinu natáčení hezky a slunečno. Dost času tak trávili čekáním na oblaka a s deštěm jim museli sem tam vypomoci i hasiči se svou technikou. Režisér Menzel také trval na tom, že květnatá čeština z předlohy zůstane zachovaná i ve scénáři. Herci si Vančurův literární jazyk osvojili pomocí magnetofonu. Naučili se archaickou češtinu tak dokonale, že ji na place používali zcela plynule a bez jakýchkoli problémů.

Vlastního dítěte se nikdy nedočkala, o úspory ji obrala sekta: Maminka (✝71) Šafránka z Básníků měla hořký konec

Rejža věděl, co na herce platí

Abbé byl první velkou filmovou rolí Františka Řeháka. Herec si proto zpočátku moc nevěřil, a tak ho Jiří Menzel pořád chválil, aby mu zvedl sebevědomí. Na pány Hrušínského a Brodského si režisér našel také speciální metodu – jednou je například pozval ke své mamince na švestkové knedlíky. Taktika „cukru a medu“ se mu evidentně vyplatila. On sám totiž později vzpomínal, že za vrchol svého režijního umění považoval, když Brodského a Hrušínského dostal do vody. Ten první se prý vody bál a ten druhý zase štítil…

Proč byl třeba dublér

Sám Jiří Menzel se ocitl v nezáviděníhodné pozici. Film režíroval a zároveň v něm hrál Arnoštka. Scény, ve kterých jeho postava vystupovala, musel nejdříve nazkoušet s dublérem, aby měl představu, jak to bude ve finále vypadat. Na svou roli se připravoval pod vedením artistické rodiny Třísků a všechny provazochodecké kousky pak zvládl sám.

Zrůda s vlídným úsměvem úřadovala mezi rakvemi. Jiří Menzel u natáčení filmové klasiky omdlel

Pochvala od kolegy

Většina scén se natáčela kolem Veselí nad Lužnicí. Například říční lázně byly postaveny na soutoku Lužnice a Bechyňského potoka, odkud je vidět i kostel Povýšení svatého Kříže. Některé záběry byly pořízeny také v Praze-Hostivaři. Na zdejším Kozinově náměstí stála Arnoštkova maringotka a touto čtvrtí šli filmoví hrdinové i na večerní akrobatické představení.

Zajímavé je, že sám Menzel v kvality svého filmu příliš nevěřil. Velice ho proto potěšilo, když mu poklonu vysekl kolega Miloš Forman. 

Super.cz


Časová osa článků