Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Mít mladšího sourozence bývá někdy za trest, ale pokud vám rodiče nějakého nadělili, jistě jste s ním zažili i spoustu legrace a nečekaných překvápek. Své o tom ví i Honza Pavelka (Jan Hrušínský), jehož mimořádně podnikavý mladší bratr Martin zvaný Prcek (Roman Čada) si bere na starost i jeho milostný život a řeší za něj veškeré přešlapy a omyly.

Oddechovku Můj brácha má prima bráchu (1975), ve které se vrátíme do dob, kdy u nás byla ještě povinná dvouletá vojna a slečny se stávaly maminkami krátce po maturitě, nabídne Televize Seznam v úterý 3. května od 20 hodin.

Svatba nebude!

Podle scénáře bylo Honzovi 19 let, jeho přítelkyni Zuzaně pouhých 17. Ve skutečnosti ale byla její představitelka Libuše Šafránková o dva roky starší než Jan Hrušínský.

Oběma mladým hercům to na plátně moc slušelo, a tak se vyrojily spekulace, že se do sebe zakoukali i v reálu. Dokonce se mluvilo o chystané svatbě. Hrušínský ale tyto informace v rozhovoru pro mládežnický časopis Pionýrská stezka rázně popřel.

Škatulata, hejbejte se…

V rolích Honzových rodičů se objevili Slávka Budínová a Josef Bláha, Zuzaniny pak ztvárnili Blažena Holišová a Vladimír Menšík.

Zajímavé je, že režisér Strnad původně chtěl, aby Holišová hrála Bláhovu manželku a Budínová Menšíkovu. Bláha si ale s Budínovou dobře rozuměl a znali se dobře už z dřívějška, a tak režisér nakonec oba manželské páry přeskládal.

Radši inženýrem než hercem

Asi největší pozornost upoutal tehdy 13letý Roman Čada v roli „prima bráchy“. Tenhle talentovaný kluk stál před kamerou poprvé, když mu bylo deset let – v jedné pražské škole si ho vybrala režisérka Věra Plívová-Šimková do svého filmu Přijela k nám pouť (1973). Jako dětská hvězda účinkoval Čada v řadě dalších filmů, mj. Terezu bych kvůli žádné holce neopustil (1976) nebo Brácha za všechny peníze (1978).

Všichni mu předvídali zářnou hereckou kariéru, ale Čada si neuměl představit, že by ve filmovém prostředí zůstal. A to i přesto, že mu role všetečného Martina přihrála velké množství fanynek. Přemlouval ho i Zdeněk Řehoř, který ho chtěl připravit aspoň ke zkouškám na FAMU, že by mohl vystudovat režii. Talentovaný mladík ale po maturitě na žádný umělecký obor nezamířil.

Vystudoval ČVUT, a dokonce byl jako student tak nadaný, že získal několik prestižních ocenění v oboru fotovoltaiky. Jeho životními zájmy se staly sluneční plachetnice a informatika. Svou úplně poslední roli si střihl v TV filmu Králíci s moudrýma očima (1982).

S Menšíkem bylo veselo

Na natáčení filmu Můj brácha má prima bráchu má Čada hezké vzpomínky. Se staršími kolegy vycházel dobře, jen v taxíku s nimi nejezdil rád. Pánové v autě kouřili a bylo jim jedno, že vedle nich sedí dítě. Od té doby cigaretový kouř nesnáší a kouření ho nikdy na rozdíl od mnohých vrstevníků nezlákalo.

Potvrdil také, že s Menšíkem se opravdu nikdo nenudil. Nejlepší chvilky zažívali v maskérně, kde herec sázel jeden vtip za druhým. Všichni se prý smáli tak nahlas, až se třásla celá místnost. Čada také rád vzpomíná na Libuši Šafránkovou, se kterou se sešel už v muzikálu Přijela k nám pouť, a dále hlavně na Zdeňka Řehoře, což byl podle něj moudrý pán, který měl doma velkou knihovnu a jezevčíka.

Ve filmu Můj brácha má prima bráchu se můžeme setkat i se známým písničkářem Janem Nedvědem. Ve scéně, kdy je Honza na nádraží, kolem něj projde s kytarou. A hned v dalším záběru ho pak vidíme hrát a zpívat.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám