Článek
Samy na obrazovce vidět nejsou, práci kostýmní výtvarnice Andrey Králové a jejích kolegyň Báry Nešlehové, Míši Vlčkové, Magdy Hanušové a Jitky Matiáškové však diváci seriálu Devadesátky mají před očima pokaždé. Právě ony postavy vybavily a dotvořily dobovou módou.
Kostým má obrovský podíl na vyznění postavy a jsou to většinou detaily, které charakter dotvoří k dokonalosti a dodají mu potřebný šmrnc.
Práce na dobových projektech kostyméry baví a Andrea Králová v tomto není výjimkou. Navíc je prý na dobovkách oproti seriálům ze současnosti výhodou, že jí herci do odívání nemluví.
V rámci přípravy na Devadesátky si Králová prohlížela retro časopisy, fotografie ikonických postav, pročítala dobové prameny.
„Ivanu Jonákovi navíc vyšla v té době kniha Sex, Disco a Revoluce, což byla pro mě největší studnice charakteristiky té doby. Zároveň jsem tu dobu sama prožila, takže co se týče civilního oblečení, mám ji pořád nějak v paměti. A ve věcech odborných mi mnohdy poradil člověk nejpovolanější, autor seriálu a samotný vyšetřovatel těchto případů, pan Josef Mareš,“ uvedla Králová.
Nejtěžší bylo obléknout stovku epizodních rolí, každá z postav se totiž pohybovala ve specifickém prostředí, které bylo potřeba zohlednit.
„Tím pádem bylo nutné zjistit, jak tato prostředí v devadesátých letech vypadala a jak vypadaly například některé profesní uniformy nebo oděvy, tzn. co nosila paní na poště nebo domina v SM salónu. A do toho spousta policistů, někteří jsou sice v civilu, ale pak se tam objevují výjezdovky, pobřežní hlídka, URNA, potápěči… V tomto ohledu zase léta využívám rady pana Radka Galaše z Muzea české policie.“
Co se shánění konkrétních kousků týče, bohatým zdrojem byl fundus České televize, probíraly se ale i rodinné skříně a obcházely se sekáče a vintage obchody.
„Šili jsme pouze oblek pro Ivana Jonáka, protože nebylo možné ho sehnat v hercově velikosti. Tak jsem v potřebné velikosti nechala v dílnách udělat přesnou repliku saka, které Jonák nosil,“ dodala výtvarnice.
