Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Jméno legendárního slovenského krasobruslaře (†38) znal každý občan někdejšího Československa. Sympatický fešák Ondrej Nepela (22. 1. 1951 – 2. 2. 1989) vyhrával soutěže jak na běžícím pásu: byl to olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a pětinásobný mistr Evropy. Však také není divu, že když se v roce 2000 u našich východních sousedů konala anketa o nejlepšího slovenského sportovce 20. století, vyhrál ji právě Nepela, který byl tou dobou už dávno po smrti.

Všechno si poctivě vydřel

Tento velký bojovník a idol žen v Československu se dostal na vrchol zejména díky tvrdé dřině. Pamětníci říkají, že vše, co Nepela v životě dokázal, bylo výsledkem jeho nezlomné vůle. Ještě jako dítě vstával velmi brzy, aby stihl trénink, pak běžel do školy a po ní se věnoval další přípravě. Domů se vracel pravidelně až za tmy.

Budoucího vítěze se ujala trenérka Hilda Múdra (†95), která ho připravovala po celou dobu jeho úspěšné kariéry. Její svěřenec přitom nebyl takový talent, který by bruslil s lehkostí a bez námahy. Na ledě si podle ní musel všechno vydřít, například volné jízdy. Vždy ale skočil perfektně tak, jak to měl natrénované. Hilda Múdra se stala i jakousi jeho druhou matkou – však také bok po boku strávili patnáct let.

Ještě jeden rok…

Vrcholu kariéry dosáhl Nepela v roce 1972 na ZOH v Sapporu v Japonsku, kde získal zlato. Po tomto životním úspěchu chtěl dát aktivní kariéře sbohem, ale přece jen ho přemluvili, aby se rozloučil až o rok později na mistrovství světa 1973 v Bratislavě. A právě výkon, který podal na tomto šampionátě, lze považovat za jeho životní jízdu. Teprve pak směl soutěžní kariéru pověsit na hřebík.

V Německu se mu dařilo

Ve 22 letech odešel Nepela do Západního Německa, kde třináct let vystupoval v show Holiday on Ice. Po jejím ukončení získal trenérskou licenci a trénoval německou krasobruslařku Claudii Leistner, která se v roce 1988 stala mistryní Evropy.

Po svém odchodu do zahraničí se z povědomí čs. veřejnosti vytratil a o tom, jak se mu tam daří, věděli pouze jeho nejbližší. Proč vlastně tolik usiloval o odchod na Západ? Hlavním důvodem mohla být jeho sexuální orientace, o které nevěděla ani jeho trenérka. „Za kopečky“ ji mohl přiznat ale bez obav, ostatně s coming outem přišli i jeho kolegové a zároveň rivalové Angličan John Curry (již v roce 1976) a Kanaďan Toller Cranston. Ten svou orientaci zmínil v několika svých biografiích a v té poslední dokonce uvedl, že měl vztah i s Nepelou.

HIV bylo tabu

Nepelův vysněný život na Západě netrval dlouho. Slavný sportovec zemřel v únoru 1989 v nemocnici v Mannheimu a jako příčina úmrtí byla uvedena rakovina lymfatických uzlin. Spekuluje se ale, že šlo ale o virus HIV, který se v 80. letech šířil především mezi homosexuální komunitou. Jenže informace se do čs. médií tehdy nedostala – toto onemocnění bylo u nás tou dobou tabuizováno.

Na nejlepšího slovenského sportovce 20. století vzpomínají kolegové i fanynky dodnes. Jejich idol byl také v roce 2019 právem uveden do Světové krasobruslařské síně slávy. A od roku 1997 nese Nepelovo jméno i zimní stadion v Bratislavě.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám