Ondrej Nepela Foto: ASR / Profimedia
Československý olympijský vítěz (✝38) žil ve špatné době. Coming out nepřicházel v úvahu, tabu byla i příčina smrti
Jméno legendárního slovenského krasobruslaře (✝38) znal každý občan někdejšího Československa. Sympatický fešák Ondrej Nepela (22. 1. 1951 – 2. 2. 1989) vyhrával soutěže jak na běžícím pásu: byl to olympijský vítěz, trojnásobný mistr světa a pětinásobný mistr Evropy. Však také není divu, že když se v roce 2000 u našich východních sousedů konala anketa o nejlepšího slovenského sportovce 20. století, vyhrál ji právě Nepela, který byl tou dobou už dávno po smrti.
Všechno si poctivě vydřel
Tento velký bojovník a idol žen v Československu se dostal na vrchol zejména díky tvrdé dřině. Pamětníci říkají, že vše, co Nepela v životě dokázal, bylo výsledkem jeho nezlomné vůle. Ještě jako dítě vstával velmi brzy, aby stihl trénink, pak běžel do školy a po ní se věnoval další přípravě. Domů se vracel pravidelně až za tmy.
Budoucího vítěze se ujala trenérka Hilda Múdra (✝95), která ho připravovala po celou dobu jeho úspěšné kariéry. Její svěřenec přitom nebyl takový talent, který by bruslil s lehkostí a bez námahy. Na ledě si podle ní musel všechno vydřít, například volné jízdy. Vždy ale skočil perfektně tak, jak to měl natrénované. Hilda Múdra se stala i jakousi jeho druhou matkou – však také bok po boku strávili patnáct let.
Ještě jeden rok…
Vrcholu kariéry dosáhl Nepela v roce 1972 na ZOH v Sapporu v Japonsku, kde získal zlato. Po tomto životním úspěchu chtěl dát aktivní kariéře sbohem, ale přece jen ho přemluvili, aby se rozloučil až o rok později na mistrovství světa 1973 v Bratislavě. A právě výkon, který podal na tomto šampionátě, lze považovat za jeho životní jízdu. Teprve pak směl soutěžní kariéru pověsit na hřebík.
V Německu se mu dařilo
Ve 22 letech odešel Nepela do Západního Německa, kde třináct let vystupoval v show Holiday on Ice. Po jejím ukončení získal trenérskou licenci a trénoval německou krasobruslařku Claudii Leistner, která se v roce 1988 stala mistryní Evropy.
Po svém odchodu do zahraničí se z povědomí čs. veřejnosti vytratil a o tom, jak se mu tam daří, věděli pouze jeho nejbližší. Proč vlastně tolik usiloval o odchod na Západ? Hlavním důvodem mohla být jeho sexuální orientace, o které nevěděla ani jeho trenérka. „Za kopečky“ ji mohl přiznat ale bez obav, ostatně s coming outem přišli i jeho kolegové a zároveň rivalové Angličan John Curry (již v roce 1976) a Kanaďan Toller Cranston. Ten svou orientaci zmínil v několika svých biografiích a v té poslední dokonce uvedl, že měl vztah i s Nepelou.
HIV bylo tabu
Nepelův vysněný život na Západě netrval dlouho. Slavný sportovec zemřel v únoru 1989 v nemocnici v Mannheimu a jako příčina úmrtí byla uvedena rakovina lymfatických uzlin. Spekuluje se ale, že šlo ale o virus HIV, který se v 80. letech šířil především mezi homosexuální komunitou. Jenže informace se do čs. médií tehdy nedostala – toto onemocnění bylo u nás tou dobou tabuizováno.
Na nejlepšího slovenského sportovce 20. století vzpomínají kolegové i fanynky dodnes. Jejich idol byl také v roce 2019 právem uveden do Světové krasobruslařské síně slávy. A od roku 1997 nese Nepelovo jméno i zimní stadion v Bratislavě. ■
Fotogalerie
Olympijský vítěz si vše poctivě vydřel. ■
Foto: ASR / Profimedia
