Článek
Některé ženy mají to štěstí, že se jim stáří vyhýbá obloukem. Patří k nim i někdejší televizní hlasatelka Saskia Burešová (77), jejíž datum narození 29. 7. 1946 působí jako z říše sci-fi. O tom, že je to pořád nádherná žena, se ostatně můžete přesvědčit každou neděli dopoledne na ČT1, kde moderuje pořad Kalendárium. A uvádí též hudební kalendárium na rádiu Expres FM.
Komické situace s příjmením
Své neobvyklé křestní jméno Saskia dostala po manželce holandského malíře Rembrandta, kterého obdivovala její matka. Možná vás ale překvapí, že už se dávno nejmenuje Burešová, ale Obdržálková po manželovi, režiséru Petru Obdržálkovi, za kterého je provdaná od roku 1972. Jak sama přiznala, sem tam kvůli tomu zažila i komické situace, například na úřadech. A také její muž se musel smířit s tím, že ho občas někdo osloví „pane Bureši“.
Přes půlstoletí v televizi
Burešová se k práci hlasatelky dostala víceméně oklikou. Po studiích na gymnáziu a DAMU se zúčastnila se konkurzu na roli Barunky v televizní adaptaci Babičky. Projekt se nakonec nerealizoval, ale televizní tvůrci na ni rozhodně nezapomněli. V roce 1967 hledali vhodné adepty na moderování pořadu Poštovní schránka.
„Bylo nás 300 a vybrali mě. Byl to pořad pro vojáky, a kdo vyhrál, dostal dva dny opušťák,“ vzpomínala v Českém rozhlase na své začátky. Tento čtrnáctideník potom moderovala spolu s Eduardem Hrubešem (†84).
Když „dělila“ republiku
Později v Čs. televizi uváděla Dopravní magazín nebo Televarieté. Nakonec se stala jednou z našich nejoblíbenějších hlasatelek. Divákům se líbila nejen proto, že vždycky dobře vypadala, bodovala u nich i svým kultivovaným projevem. Dokonce v roce 1992 na Silvestra „rozdělila“ republiku.
„Nastoupila jsem službu a řekli, že vystoupím o půlnoci. Přinesli text, který jsem se měla naučit. Každou půl hodinu mě volali z vedení a text se pořád měnil. Už to nebylo ani k přečtení. Já byla tak soustředěná, že pak někde psali, že i Saskia z toho byla dojatá,“ dodala Burešová v rozhlasovém interview.
Jak se zrodil Phil Marlowe
Dnes už sice jako hlasatelka nepracuje, ale už od roku 1993 uvádí pravidelně Kalendárium, které nás provází osudy významných osobností a událostmi světových dějin. Mnozí diváci si neděli bez tohoto pořadu neumí ani představit a často se v něm dozvědí i nějaké pikantnosti, o kterých neměli ani tušení – například tu, že básník Baudelaire si barvil vlasy nazeleno. Nebo že autor detektivek Raymond Chandler začal psát knihy a dal světu Phila Marlowa jen díky tomu, že při černém pátku na newyorské burze přišel o veškerý majetek.
Pořád v jednom kole
Burešové chodí pochopitelně i množství krásných diváckých ohlasů. Některé dopisy ji pobavily, například když jí jeden z nich děkoval za fotografii a svěřil se, že mu udělala ještě větší radost, než když mu prchla jeho zlá žena.
„Od pána z Krkonoš jsem dostala kýbl borůvek, ze Zlína mě pozvali, abych si natrhala rybíz,“ popsala dále pro Český rozhlas. Po zrušení „hlasatelského pultíku“ začala Burešová namlouvat také komentáře k populárně naučným pořadům a občas moderuje nějakou kulturní nebo společenskou akci.
Za to, že Saskia Burešová vypadá pořád tak skvěle, může podle ní příroda a také kvalitní kosmetika. I proto se po revoluci stala majitelkou jednoho z prvních kosmetických salonů v Praze. Podnikání sice skončilo velkým zklamáním, ale ona sama má pořád napilno a ve formě se udržuje prací a pohybem.
Ve volném čase je vášnivou kuchařkou a cukrářkou, věnuje se svým vnučkám a také ráda zahradničí – pěstuje zeleninu, ovoce a spoustu květin. Zejména nad květinovými záhonky prý tráví spoustu času a o to víc se pak kochá jejich barevnou krásou.
