Hlavní obsah
Článek

Mezi českými diváky není snad nikdo, kdo by nevěděl, co je to odvar z babského ucha, nebo neznal zaklínadlo Dexempošumpoplex. Není divu. Dívka na koštěti (1971) patří právem mezi kultovní filmy a miluje ji už několikátá divácká generace. Letos ji uvidíme 25. prosince od 16:25 na Televizi Seznam.

Fantaskní komedie o čarodějnické poškolačce Saxaně, která se náhodou dostane do světa lidí, patří k vůbec nejlepším titulům tvůrčího tandemu režiséra Václava Vorlíčka a scenáristy Miloše Macourka, ovšem významný podíl na jejím úspěchu má i tehdy dvaadvacetiletá zpěvačka Petra Černocká, která svou hrdinku zahrála s mimořádným šarmem a nadhledem.

Co rozhodlo pro Petru

Do role Saxany se přitom zvažovalo více mladých adeptek. Jednou z nich byla i Věra Špinarová, která nabídku odmítla kvůli plánovanému koncertnímu turné po Německu a Švýcarsku. Zpěvačka později řekla, že pokaždé, když film viděla v televizi, si řekla: „A to jsem mohla hrát já. Mohla jsem být Dívka na koštěti, mohla jsem být Saxana!“

Šanci měla i Milena Steinmasslová, pro kterou už dokonce ušili kostýmy. Režiséru Vorlíčkovi se ale typově líbila víc Černocká – kromě toho ji viděl v jedné semaforské inscenaci, kde s Věrou Křesadlovou hrály čarodějnice. A to rozhodlo.

Aby se vlk nažral…

Zajímavosti provázely i vznik jména hlavní hrdinky. Václav Vorlíček vše vysvětlil v rozhovoru, jehož část citují na Čs. filmové databázi: „Jelikož to měl být film pro teenagery, chtěl jsem do toho jména nějak včlenit slovo sex. Vyslovit je ale ve společnosti bylo v té době skoro nemyslitelné. Přesto jsem ale chtěl písmena ze slova sex nějakým způsobem využít, všelijak jsem je přeskupoval, až vznikla Saxana, kde jsou sice jen dvě písmena z toho původního slova, ale myslím si, že zní docela dobře. Když jsem výsledek svého snažení sdělil tenkrát Macourkovi, byl nadšen a řekl jen: To je ono,“ vzpomínal režisér.

Zlaté české ručičky

Celý film je také prošpikován řadou speciálních efektů, jejichž skvostné zpracování zaslouží náš obdiv. Nezapomínejme, že vznikl před 50 lety, kdy byly počítačové technologie velkou neznámou, a na řadu tak musely přijít zlaté české ručičky i trocha toho fištrónu.

Například scéna, kdy z Jana Hrušínského vidíme jen mluvicí hlavu v nemocničním pokoji, se točila tak, že herec se doslova vtěsnal do nočního stolku. O zbytek už se postarala speciálně rozestavěná soustava zrcadel, která dotváří dokonalou iluzi hlavy bez těla. Aby výsledný obraz vypadal věrohodně, byl Hrušínský nasvícen desítkami silných lamp, které během záběru musely neustále po milimetrech měnit svou pozici. Však také architekt filmu Oldřich Bosák získal v roce 1973 na mezinárodním katalánském filmovém festivalu Sitges právě cenu za zvláštní efekty.

Zubatá učitelka a tři sígři

Svou životní roli ve filmu odehrála i Jana Drbohlavová, která se do naší paměti už navždy zapsala jako zubatá učitelka Pešková. Co možná ale nevíte, herečka byla v době natáčení těhotná. Její syn Jan Županič je dnes známým historikem, který se specializuje především na dějiny šlechtických elit Rakouské monarchie a dějiny habsburské říše v 19. a 20. století.

Mladé sígry, kteří ve filmu škodí Saxaně, hráli Jan Kraus, Vlastimil Zavřel a Michal Hejný. Zatímco prvním dvěma se v profesním i osobním životě daří, Hejnému osud nepřál. Odjel zkusit štěstí do USA, kde se dostal na slavnou hereckou školu Leeho Strasberga. Studium ale nedokončil a vzdal se i herecké kariéry. V roce 1996 zemřel na AIDS.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám