Rudolf Hrušínský

Rudolf Hrušínský Foto: Prima Max

Hrušínský šel po stopách pedofilního vraha. Režisér slavné detektivky se předávkoval léky a zemřel předčasně

O tom, že za minulého režimu uměli naši tvůrci točit nadprůměrné krimi příběhy, a ne jen agitky à la major Zeman, svědčí i série „kalašovek“ režiséra Petra Schulhoffa (✝63). Ve filmech Strach (1963), Vrah skrývá tvář (1966), Po stopách krve (1969) a Diagnóza smrti (1979) vytvořil prototyp kvalitní, klasické české detektivky s působivě tísnivou atmosférou. A major Kalaš se stal jedním z vůbec nejpopulárnějších filmových vyšetřovatelů, ovšem lví podíl na charismatu této postavy má samozřejmě její představitel Rudolf Hrušínský (✝73).

V duchu žánru noir

Major Kalaš s kolegy bude tentokrát pátrat po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: nechybí napětí, pátrání po vrahovi se ubírá více směry a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení.

Rudolf Hrušínský poprvé jako major Kalaš. Neuvěříte, co musel před natáčením absolvovat jeho parťák Radoslav Brzobohatý

Pro většinu postav si Schulhoff záměrně vybral méně známé herce, kteří ve svých rolích působí mimořádně autenticky. Ponurou náladu v duchu žánru noir umocňuje i černobílý obraz.

Hrůzný případ z pražského kina

Schulhoffovy detektivky, které se opírají o skutečné případy, se vyznačují také umně vykonstruovanou zápletkou. I tento film se inspiroval reálnou událostí, která v roce 1966 otřásla celou republikou. Pedofilní vrah tehdy vylákal jedenáctiletého chlapce na mládeži nepřístupný film do promítací kabiny kina Metro na pražské Národní třídě. Nebohé dítě zneužil, poté do něj bodal nůžkami, několikrát ho udeřil do hlavy a následně ještě uškrtil. Chlapcovo mrtvé tělo pak odtáhl do šachty pod promítací kabinou.

Kalaš tentokrát bez své „pravé ruky“

Ve filmu Po stopách krve Kalaš vyšetřuje vraždu romského chlapce v severočeské Dubé. Když se pak objeví další oběť, kriminalista pochopí, že má co do činění se sériovým vrahem – pedofilním deviantem. Situaci má Kalaš nyní o to těžší, že mu nepomáhá jeho stálý spolupracovník Varga (Radoslav Brzobohatý ✝79).

Jedna z nejslavnějších českých detektivek s Hrušínským v hlavní roli. Inspiraci čerpala ve skutečném případu vraždícího monstra

O to víc se soustředí na svou skličující práci a nosí to ve tváři. Natáčení probíhalo mj. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místem činu je Skautská skála u Sosnové. Některé záběry byly pořízeny i v Praze. Původně zvažované názvy filmu byly Krev nebo Vrah na volné noze.

Režisérovi šly i bláznivé komedie

Ačkoli Schulhoff byl skutečným odborníkem na kvalitní filmové detektivky, ke konci své kariéry se zaměřil na žánr satirických komedií.

Připomeňte si, jak Jiří Sovák (✝79) natáčel slavnou silvestrovskou komedii. A kolik to stálo?

K jeho nejslavnějším režijním počinům tak vedle „kalašovek“ patří televizní klasika Bohouš (1968) s Jiřím Sovákem (✝79) a Vladimírem Menšíkem (✝58) nebo komedie Zítra to roztočíme, drahoušku! (1976), Já to tedy beru, šéfe! (1977), Co je doma, to se počítá, pánové… (1980) a další. Často v nich hrál režisérův nejlepší kamarád Miloš Kopecký (✝73), který stejně jako on trpěl depresemi.

Do smíchu mu přitom nebylo

Schulhoff uměl budovat rafinované zápletky i rozdávat radost, sám měl ale pohnutý život. Za války se jako poloviční Žid dostal do koncentračního tábora, kde mu v náručí umřel jeho otec. On mu pak musel vykopat hrob, což ho psychicky poznamenalo na celý život. Když později onemocněl rakovinou, zhroutil se mu celý svět, a tak raději zvolil dobrovolný odchod – v květnu 1986 se předávkoval léky. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků