Radoslav Brzobohatý a Rudolf Hrušínský

Radoslav Brzobohatý a Rudolf Hrušínský Foto: Prima Max

Rudolf Hrušínský poprvé jako major Kalaš. Neuvěříte, co musel před natáčením absolvovat jeho parťák Radoslav Brzobohatý

Pokud máte rádi staré české detektivky, 28. října se můžete těšit na jednu z velkých klasik. Na obrazovkách se objeví film Strach (1963) režiséra Petra Schulhoffa (✝63), který uvádí na scénu „českého Maigreta“ – majora Kalaše v podání Rudolfa Hrušínského (✝73). Parťákem málomluvného, prakticky založeného detektiva je nadporučík Varga (Radoslav Brzobohatý ✝79).

Příběh natočený podle románu Eduarda Fikera Kilometr devatenáct nás zavede do česko-německého pohraničí, kde je u silnice nalezen mrtvý muž bez dokladů. Auto, které ho srazilo, z místa tragické nehody ujelo. Přivolaní Kalaš a Varga pátrají po motivu a postupně se rozjíždí rozsáhlá vyšetřovací mašinérie.

Legendární Rudolf Hrušínský (✝73) se komunistům nikdy nezaprodal. O co kvůli tomu přišel?

Kriminalisté ale zpočátku netuší, že v pozadí případu stojí strach ctihodných občanů, že se provalí, jak nečestně se chovali za okupace. Než se podaří případ vyřešit, dojde na další úmrtí a přibudou i záhadné loupeže. Finále zavede vyšetřovatele až do kolaborantských kruhů a špionážní centrály v západním Německu.

„Kalašovek“ vzniklo pět

Film Strach byl Schulhoffovým režijním debutem. Podle kritiků se všechny jeho detektivky vyznačovaly řemeslně precizní režií i autentizujícím vykreslením prostředí, takřka dokumentaristickým zachycením moderních kriminalistických postupů včetně snahy o psychologicky přesvědčivou charakterizaci vraha.

Dcera Štrosmajera z Nemocnice na kraji města neměla lehké začátky. Vyhazov ze školy a nucená práce v továrně

S majorem Kalašem natočil později i další tři příběhy: Po stopách krve (1966), Vrah skrývá tvář (1969) a Diagnóza smrti (1979).

S oblíbeným kriminalistou vznikl i pátý film. Snímek Na kolejích čeká vrah (1970) však nedělal Schulhoff, nýbrž Josef Mach (✝78), a Kalaše nehrál Hrušínský, který měl tehdy zákaz točit, ale Jiří Sovák (✝79).

Schulhoff uměl i jiný žánr

Ale zpět k Schulhoffovi, jehož doménou nebyl pouze krimižánr. Proslavily ho i komedie, mj. Hodíme se k sobě, miláčku? (1974), Zítra to roztočíme, drahoušku! (1976), Já to tedy beru, šéfe! (1977) nebo Já už budu hodný, dědečku! (1978).

Statečný představitel Vargy

Radoslav Brzobohatý si před natáčením užil své. Zmínil, že při přípravě na roli se musel na přání režiséra účastnit výjezdů pražské mordparty, takže byl přítomen i ohledávání mrtvol. Herec naštěstí nebyl žádný třasořitka, ale jistě to pro něj nebylo nic příjemného.

Helgu namluvila Jiřina

Ve filmu se objeví i Helga Čočková (79), kterou si z pozdější doby pamatujeme jako zbouchnutou Kamilku Zdychyncovou z Partie krásného dragouna (1970) nebo rozmazlenou dceru MUDr. Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města (1977).

5 zajímavostí z Nemocnice na kraji města. Kde se vzala „kráva nebeská“ a v čem Abrhám porazil Clooneyho?

V tomto příběhu hrála přítelkyni jednoho ze zavražděných, hlas jí ale tehdy propůjčila Jiřina Bohdalová (90).

Perličky z natáčení

Schulhoffův snímek nás sice zavede do česko-německého pohraničí, ale ve skutečnosti se točilo v Novém Kníně na Příbramsku. Filmovalo se i v pražských lokacích. Místa vražd jsou smyšlená. Například obce Kromperk ani Horní Lučná neexistují. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků