Hlavní obsah
Článek

S Daliborem Gondíkem (54) jsme si povídali těsně před startem závodu RunAut, který organizovala modelka Kateřina Sokolová na podporu svého nadačního fondu AutTalk, který pomáhá rodičům dětí s poruchou autistického spektra. Tématem našeho rozhovoru bylo samozřejmě běhání, kterému moderátor zcela propadl poté, co u něj diagnostikovali epilepsii. Mluvili jsme ale také o tom, jak trávil léto a jaké životní zkušenosti má právě s autismem.

Dalibore, není pro vás jako nadšeného běžce tento osmikilometrový závod příliš krátký?

Žádný závod není ani krátký ani dlouhý. V to vše se může změnit, pakliže máte buď natrénováno nebo naleženo. (směje se) A přece osm kilometrů je pořád osm kilometrů. To je docela dost, nemyslíte?

Neuvažoval jste, že byste ho běžel víckrát?

To jsem dělával na RunTourech. Dal jsem si v poledne pětku a za hodinu v jednu to byla desítka. Ale za prvé je to už nějaký ten pátek, a za druhé bych to u vás asi nestihl. Než bych dal šestnáct, tak budete už doma.

Jak často běháte? Stále platí, že obouváte běžecké boty za každého počasí a běháte i do práce v rozhlase?

Vše, jak říkáte. Snažím se opravdu vyběhnout každý den, někdy dvakrát. Podle počasí, času a programu. To počasí by muselo být asi fakt extrémní, abych nešel. Letos bylo asi dvakrát. Hromy, blesky. To je pak fakt zbytečný risk. Do Rozhlasu to pořád držím ve 4.20. Ale až začnou občas zájezdy s kapelou nebo s divadlem, tak budu běhat trochu později. Ale jsem už zvyklý. Začal jsem s běháním sice pozdě, ale přece. (usmívá se)

Jak jste strávil léto? Kam se vám podařilo vyrazit na dovolenou?

Byli jsem týden s manželkou a synem v Peci pod Sněžkou a bylo to překrásné. Manželka je z Krkonoš, takže je to pro nás radost.

A i tato dovolená byla hodně v pohybu?

Samozřejmě jsem pobíhal po Krkonoších. A posílal jsem domů fotky, kde nikdo nebyl. Totiž v 6 ráno se na horách spí. A táta mi psal: to je z katalogu?

Když se vrátím ke smyslu dnešní akce. Jaké jsou vaše osobní zkušenosti se světem autismu?

Do nedávna jsem tu nemoc znal pouze díky filmu Rain Man. Asi jsem nebyl sám, že? Ale postupem času, také díky mým aktivitám v nejrůznějších charitativních organizacích, jsem začal zjišťovat, co to vlastně je za onemocnění.

Máte ve vašem okolí někoho, kdo má s touto nemocí zkušenosti?

Ano, v mém blízkém okolí.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám