Věra Ferbasová v 60. letech Profimedia.cz
Otravná tetička z Jáchyme, hoď ho do stroje po válce přišla o majetek a manžel skončil v base
V prvorepublikových a protektorátních filmech ztělesňovala především neposedné žabky a nezbedné dcerušky a brzy se vypracovala k našim nejobsazovanějším herečkám. Většina současníků si ale Věru Ferbasovou (✝62) (21. 9. 1913 - 4. 8. 1976) vybaví až z pozdější doby, především jako lehce otravnou tetičku Františka Koudelky (Luděk Sobota, 78) z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), což byla mimochodem i její poslední role v celovečerním filmu.
Co to zkusit na jevišti?
Věra Ferbasová, od jejíhož úmrtí uplyne právě 45 let, ale o kumšt původně zájem neměla. To, že se prosadila v divadle a později i na stříbrném plátně, bylo dílem velké náhody. Vystudovala obchodní akademii a po maturitě se ucházela o místo sekretářky v Divadle Vlasty Buriana.
Král komiků (✝70) si nejdřív ověřil její těsnopisné dovednosti a pak jí nabídl, zda by to nechtěla zkusit i na jevišti. Odvážná Ferbasová, která předtím nehrála ani u ochotníků, souhlasila. Záhy zaskočila za nemocnou Anny Ondrákovou (✝84) ve hře Pronajme se balkon a měla překvapivý úspěch.
Ve škatulce věčného diblíka
Zrodil se typ potřeštěné komičky, který časem uplatnila i na stříbrném plátně. Filmaři toho využili a možná až zneužili. Ferbasová natáčela s velkými hereckými hvězdami své doby, namátkou s Oldřichem Novým (✝83), Hugo Haasem (✝67), Járou Kohoutem (✝89) i se svým principálem Vlastou Burianem.
Z nejznámějších titulů, ve kterých se objevila, připomeňme komedie Uličnice, Tři muži ve sněhu (oba 1936), Falešná kočička, Mravnost nade vše (oba 1937), Slečna matinka, Andula vyhrála (oba 1938), Venoušek a Stázička (1939), Provdám svou ženu (1941) aj.
Hvězdou bez skandálů
Půvabná slečna se rty do srdíčka vyhrála sice během středoškolských studií soutěž o královnu krásy a pyšnila se titulem Miss Plzeň, ale svůj sex-appeal nedávala najevo tak okatě jako její kolegyně Adina Mandlová (✝81) či Lída Baarová (✝86). Zároveň měla daleko do typu „femme fatale“, jakou byla Hana Vítová (✝73).
Ferbasová působila sice koketně, ale roztomile a zároveň i cudně. Sama sebe dokázala brát s humorem a dělala si i legraci ze svého malého vzrůstu. Její život neprovázely žádné skandály ani milostné aféry. V červenci roku 1941 se provdala za architekta Josefa Pálku a strávila s ním zbytek života.
Poslední film, ve kterém si za protektorátu zahrála, bylo Zlaté dno v roce 1942. Poté se práce před kamerou dobrovolně vzdala, protože nechtěla točit s německými režiséry. A ačkoli neměla žádný škraloup, poválečná znárodněná kinematografie se k ní zachovala macešsky. Navíc ve vykonstruovaném procesu přišla s manželem o majetek a on kromě toho skončil na čtyři roky ve vězení. Rehabilitace se dočkali až o mnoho let později.
Ferbasová dostala první filmovou příležitost až po 15leté přestávce v komedii Poslušně hlásím (1957). Objevila se také v roli trestankyně v Menzelových (✝82) trezorových Skřiváncích na niti (1969). Naštěstí tu byla televize, která jí nabídla víc příležitostí než film. ■
Fotogalerie
Věra Ferbasová s Hugo Haasem ve filmu Andula vyhrála. ■
Foto: reprofoto Andula vyhrála
Věra Ferbasová v době své největší slávy ■
Foto: Archiv Jaromíra Farníka
