
Hana Vítová a Rolf Wanka Foto: Prima Max
V tomhle filmu uvidíte pořádnou nálož mužského sex-appealu i krásku, která si svůj krutý osud rozhodně nezasloužila
Dobrá zpráva pro všechny milovnice prvorepublikové červené knihovny. Televize v neděli uvede velkou klasiku tohoto žánru: Sextánku. Melodrama natočil režisér Svatopluk Inneman (✝49) podle knižní předlohy Viléma Neubauera a do hlavních rolí obsadil dvě velké herecké hvězdy té doby, půvabnou Hanu Vítovou (✝73) a lamače dívčích srdcí Rolfa Wanku (✝81).
Slaďák jak vyšitý
Sextánka je opravdu dobře namíchaná „limonáda“, ve které nechybí nic, co si daný žánr žádá: krásná slečna (studentka sexty), sympatický hrdina (její mladý profesor), bolavé srdce i láska, které zpočátku není přáno. Není divu, že tento mix vyústí v pořádné drama… Jenže co by to bylo za červenou knihovnu, kdyby po všech těch peripetiích nenásledoval happy end?

Legendární komedie vznikla už před 80 lety. V nadčasové „limonádě“ excelovaly prvorepublikové hvězdy
Na své si přijdou i milovníci staré Prahy, protože ve filmu k vidění vzácné záběry z nočního Václavského náměstí s neóny a také Palackého mostu u novoměstské strany s Myslbekovými sochami. Souběžně se točila i německá verze filmu pod názvem Arme kleine Inge, kde titulní ženskou roli hrála německá herečka Ellen Schwanneke (✝65). Mužský part ale odehrál opět Rolf Wanka, který coby rodilý Vídeňan ovládal němčinu naprosto bezchybně.
I český film měl svého Rudolpha Valentina
Wankovi se přezdívalo „náš Rudolph Valentino“ podle legendárního hollywoodského milovníka. Herec byl obdařen mimořádným charismatem a ženám se pokaždé rozbušilo srdce, když ho spatřily na plátně. Ostatně, velmi dobře ho charakterizoval i dobový slogan: „Co by si přála většina našich žen k Vánocům? Muže, jako je Rolf Wanka!“
Přitom herec nebyl kdovíjaký, navíc měl trochu přízvuk, ale jeho sex-appeal přebil všechny nedostatky. Kromě toho oplýval noblesou a vybranými způsoby. Wanka okouzlil divačky i v dalších filmech jako Polibek na sněhu (1935), Irčin románek (1936), Páter Vojtěch (1936) nebo Lízin let do nebe (1937).
Jenže jeho hvězda vystřelila do nebes rychlostí blesku a záhy také zhasla – jeho posledním čs. filmem byl film Martina Friče Krok do tmy (1938). Wanka se pak přestěhoval do Vídně a věnoval se divadlu, kde se vypracoval v charakterního herce. A hrál už jen v rakouských, německých, italských a španělských filmech. Kromě němčiny a češtiny ovládal totiž dobře i další jazyky. O Wankovi se také říká, že to byl náš jediný herec, který měl i hollywoodský styl.
Láska i sláva odlétly jako noční motýl
Co se představitelky Sextánky Hany Vítové týče, její krásnou tvář s pomněnkovýma očima, úzkými rty a havraními vlasy kamera milovala. S Lídou Baarovou (✝86), Adinou Mandlovou (✝81) a Natašou Gollovou (✝76) patřila k největším hvězdám našeho filmu. Osud jí nadělil do vínku nejen půvab, ale i inteligenci a velký herecký a pěvecký talent.
I když režiséři ji povětšinou obsazovali do romancí a melodramat, kde hrála chudé dívky, na které se nakonec usměje štěstí v podobě bohatého nápadníka, Vítová předvedla, že má i jiné kvality. Kritiku i diváky uchvátila svým výkonem v dramatu Noční motýl (1941) i svou komediální kreací v parodii Pytlákova schovanka (1949).
V osobním životě jí sudičky nepřály. Obě její manželství se rozpadla a její ani ne dvacetiletá dcera Bedřiška spáchala sebevraždu skokem z okna. I po její smrti zůstala Vítová v bytě svého exmanžela Bedřicha Rádla (✝76) a soužití to rozhodně nebylo idylické.
Kromě toho v roce 1970 ochrnula po těžké autonehodě na jednu nohu a utrpěla i tržnou ránu na obličeji. Když pak na začátku března 1987 doma nešťastně upadla, v bytě nebyl nikdo, kdo by jí pomohl. Celou noc ležela bezmocně na podlaze a teprve ráno ji našla sousedka, která jí nesla nákup. O den později Hana Vítová zemřela v nemocnici. ■
Fotogalerie
Hana Vítová a Rolf Wanka ve filmu Sextánka ■
Foto: Prima Max
Theodor Pištěk a Hana Vítová v Sextánce ■
Foto: Prima Max
Rolf Wanka a Hana Vítová ■
Foto: reprofoto Sextánka
V komedii Sextánka jim to slušelo. ■
Foto: Film Europe
Rolf Wanka byl velký filmový milovník. ■
Foto: Archiv Jaromíra Farníka