Standa Procházka

Standa Procházka Foto: Jiří Rubeš / CNC / Profimedia

Krále české dechovky obdivoval i Gott. Legendární zpěvák těžce nesl smrt syna (✝48)

Vyučil se sice číšníkem, ale brzy u něj zvítězila hudba. Král české dechovky Standa Procházka (7. 8. 1919 – 16. 4. 2016) strávil na hudební scéně více než 65 let a vystupoval až do pozdního věku. Ještě v 90 letech vydal nové CD Nedělej nám starosti, stáří. K jeho nejslavnějším písním patří Ale ne, ale ne, Andulička, Bílé konvalinky, Hej, panímámo nebo Tam na stráni. On sám byl též autorem několika písní – složil mj. hymnu fotbalové Slavie, které fandil celý život.

Z Wilsoňáku na pódia

Procházka, který po vyučení pracoval jako číšník na Wilsonově nádraží v Praze, měl ale o své budoucnosti jasno: půjde za svým hudebním snem. Začal chodit na hodiny zpěvu a jednoho dne se na něj v pražské Stromovce usmálo štěstí. Zúčastnil se tu talentové soutěže, jeho zpěv se líbil a populární konferenciér Boža Wimmer přišel s nabídkou angažmá. Procházka pak přes den roznášel jídlo a pití na nádraží a večer zpíval ve Stromovce.

Po boku těch nejslavnějších

Profesionálním zpěvákem se stal 16. února 1939, kdy podepsal smlouvu ve vinárně Kotva za denní honorář 40 korun a večeři. Později se stal sólistou v několika slavných pražských kabaretech a kavárnách i u celé řady orchestrů. Po válce se proslavil po celém tehdejším Československu – s orchestrem F. A. Tichého začal totiž vystupovat v rozhlase.

Královna (✝88) české dechovky vynikala i jako modelka a tanečnice. A jak to měla s muži? Vdávala se třikrát!

Netrvalo dlouho, a Procházka se stal i jednou ze stálic Orchestru Karla Vlacha. Nezapomínala na něj ani televize, která ho často zvala do různých zábavních či pamětnických pořadů, např. do Televarieté nebo Kavárničky dříve narozených. Během své kariéry se Procházka setkal s celou plejádou slavných umělců své doby; na počátku 50. let byl také svědkem prvního estrádního vystoupení Vlasty Buriana (✝70) po několikaleté nucené odmlce.

Obdivoval ho i Gott

Procházkovým velkým vzorem byl slavný operetní zpěvák a hvězda 30. let Jára Pospíšil (✝74). On sám byl rovněž vzorem pro mladší generaci.

Například Karel Gott (✝80), který s ním na počátku své kariéry vystupoval v kavárně Vltava, o něm v České televizi řekl: „Od roku 1958 jsme se Standou Procházkou stáli na jednom jevišti. On byl tehdy už velkou zpěváckou hvězdou. Nešlo si bez něho představit rozhlasové vysílání, měl za sebou už hodně úspěšných gramofonových desek, dokonce hrál i ve filmu. Přitom se s tím, jak se říká, nijak nevytahoval, nenosil nos nahoru. Naopak si mě, začátečníka, vzal jaksi pod svoje ochranná křídla. Radil mi, pomáhal – a také se upřímně radoval z mých stoupajících úspěchů.“

V polovině 60. let odstartoval trend zakládat vlastní kapely a v roce 1967 se k němu připojil i Standa Procházka. Svůj orchestr, který měl ryze dámské obsazení, pojmenoval Slávinky.

Tragická ztráta

Zpěvák byl otcem jediného syna Stanislava (8. 10. 1954 – 29. 8. 2003), který měl do hudebního světa nakročeno už od narození. Vystudoval konzervatoř a slavil velké úspěchy na popové scéně. Jeho příjemný vzhled i hlas imponovaly zejména dospívajícím slečnám a ve své době mu vynesly zaslouženou popularitu. Pamětnice si jistě vybaví jeho hity Rádio a já, Abeceda lásky nebo Celá škola už to ví. Život Stanislava Procházky mladšího ale předčasně ukončila zákeřná nemoc. Bylo mu pouhých osmačtyřicet let.

Vzpomínky Radovana z Princezny se zlatou hvězdou: Kazisvět mu málem usekl nohu, narození dcery slavil do rána

Procházka starší nesl tuto ránu velmi těžce. Jeho největší radostí byla pak vnučka Karolína: „…to je moje sluníčko, ta je po Standovi... Vidím v ní Standu,“ prozradil v jednom rozhlasovém pořadu. Koncem roku 2015 ale začal rychle ztrácet sílu. „Standa se dlouho držel, až v posledních měsících přestal chodit a netajil se tím, že už chce odejít. Věřil, že se nahoře setká se svým Standou,“ řekl na zpěvákově pohřbu jeho celoživotní kamarád Josef Zíma (89). 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků