Jorga Kotrbová a Jiří Holý

Jorga Kotrbová a Jiří Holý Foto: reprofoto Zlatovláska

Chamtivý král ze Zlatovlásky prožil klinickou smrt. Ta skutečná si pro mistra záporných rolí přišla o 14 let později

K nejznámějším filmovým a televizním rolím Jiřího Holého (27. 11. 1922 – 11. 11. 2009) patří podivínský muzikant Petr Kala zvaný Galapetr z dramatu Král Šumavy (1959), cirkusák Zuzánek z kriminálního příběhu Partie krásného dragouna (1970), chamtivý král z pohádky Zlatovláska (1973) či majitel baru White Lines Arnold Hackl ze seriálu 30 případů majora Zemana (1976).

26 let na jedné scéně

Život tohoto herce se měl přitom původně ubírat jiným směrem. Na přání svého otce vystudoval Jiří Holý obchodní akademii a po ní se přihlásil na katedru grafiky a malířství na UMPRUM. Záhy poté byly ale vysoké školy uzavřeny, a tak změnil kurz a stal se členem ochotnického souboru Nezávislého divadla. Měl nesporný talent a poté, co prošel několika oblastními soubory, zakotvil v roce 1960 v pražském Divadle E. F. Buriana (scéna byla v roce 1991 zrušena), jemuž zůstal věrný až do odchodu do důchodu v roce 1986.

Zajímavosti z pohádky Zlatovláska: Fešák Jiřík se během natáčení zamiloval do o čtrnáct let starší ženy

Díky své fyziognomii hrál Holý velmi přesvědčivě rázné muže s nesmlouvavým výrazem a hlasem. Vynikl převážně v klasickém repertoáru (Sen noci svatojánské, Cyrano z Bergeracu, Živá mrtvola), často ztělesňoval krále (Richard III., Král Lear), generály, vojáky, ale i zločince. V divadle uplatnil i své výtvarné nadání jako scénograf a návrhář kostýmů.

Proslavil ho Galapetr

Před kamerou debutoval v roce 1947 v krátkém filmu režiséra Drahoslava Holuba (✝84) Čtenáři a jejich svět. Objevil se v něm v epizodní roličce pacienta, kterému sestřička předčítá z knihy. Pět let poté si zahrál poprvé v celovečerním filmu – v Anně proletářce ztvárnil menší postavu pražského primátora Václava Vacka.

Jiřina Švorcová dostala při natáčení Krále Šumavy zabrat. Štáb ji stahoval do močálu a chlapa jí přebrala Jirásková

Výrazně na sebe upozornil až ve filmu Král Šumavy (1959). Režisér Karel Kachyňa (✝79) mu v něm svěřil roli muzikanta zvaného Galapetr, který ve svém pouzdře nenosí nástroj, ale samopal…

Jeho hlasem mluví Palpatine

Od počátku 60. let hrál Jiří Holý ve filmu pravidelně. Objevil se mj. ve slavných snímcích Atentát (1964) či Kladivo na čarodějnice (1969), viděli jsme ho také v kriminálkách a seriálech Jeden z nich je vrah (1970), Dny zrady (1973), Sokolovo (1974), Velká sázka o malé pivo (1981), Rodáci (1988) i v porevolučním dramatu Je třeba zabít Sekala (1998). Svůj znělý hlas uplatnil Jiří Holý také v dabingu – do češtiny namluvil například lstivého a krutého Palpatina ze série Star Wars nebo amerického herce Roda Steigera.

Své záporáky měl rád

Se zaškatulkováním do rolí záporáků neměl problém: „Záporné figury hraju rád, protože nebývají jednoduché a mnohdy jsou daleko pestřejší než ty ostatní,“ řekl herec, který byl ve skutečnosti laskavý a milý člověk, a navíc i mimořádně talentovaný výtvarník.

Arnošt od Chocholouška s výrazem hospodského rváče: Filmový záporák žil ve společné domácnosti s milenkou a jejím manželem

Své olejomalby a řezby také vystavoval na samostatných i společných výstavách. Do svého soukromí ale jinak příliš nahlížet nenechal. Vědělo se o něm, že je ženatý a s manželkou Ludmilou má syna, dále že rád sportuje, ale to bylo zhruba vše.

Prožil klinickou smrt

Jednou se ale Jiří Holý svěřil, že v polovině 90. let prožil klinickou smrt. Po návratu z dovolené ve Francii se necítil dobře, ale domníval se, že šlo o důsledek změny prostředí nebo o zánět slepého střeva. Ve skutečnosti měl zdvojenou výduť aorty a musel okamžitě na sál.

Tajemná kráska Jorga Kotrbová (71) pověsila herectví na hřebík, Zlatovláska zmizela ze světa šoubyznysu

A právě během operace se ocitl na druhém břehu. Nejdřív spatřil obraz rybáře s loďkou, který původně dostal jeho otec, a nyní visel u něj doma. Najednou se ocitl uvnitř obrazu i on sám a něco ho nutilo, aby do loďky skočil. Zároveň měl ale pocit, že je nehmotný, a hustý proud vody mu brání v tom, aby se potopil. Pak prý přišla bílá záře, z níž cítil nekonečné blaho.

„Říkal jsem si, že pokud je toto smrt, pak se ničeho nebojím,“ přiznal herec, který tenkrát naštěstí přežil. Smrt si pro něj přišla o 14 let později na pneumologické oddělení jedné z pražských nemocnic. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků