Iva Janžurová

Iva Janžurová Foto: archiv divadla Kalich

K 80. narozeninám dostala divadelní hru: Iva Janžurová prozradila svoji nejhorší noční můru

Nemá smysl pro maminku shánět dárky, nejvíc ocení pořádnou hereckou příležitost, a to se nemění ani s nastupujícím věkem. Tohle dobře ví herečka Sabina Remundová, která ve spolupráci s divadlem Kalich Ivě Janžurové (80) k jejím osmdesátinám nadělila divadelní hru.

"Maminka natočila spoustu krásných filmů a hrála a hraje úžasné role v divadlech. A ona i já máme to štěstí, že je to doposud krásná žena plná života, s bystrou myslí a radostí v srdci. Je zvyklá na pracovní cvrkot a pohyb, a hlavně myšlení. Nemůže se zastavit, a Pusťte mě ven! je svižná komedie. Neznám nikoho, kdo by ji zahrál lépe,“ míní Sabina Remundová, která maminku režírovala a zároveň sama ztvární malou roličku.

Sabina Remundová se ve společnosti pochlubila rodinkou: Ukázala konečně i manžela!

Janžurová po celou dobu nesleze z jeviště, neboť hra Pusťte mě ven! se odehrává jako příběh velké hvězdy pařížského divadla a filmu Joce de Guérande, která uvízne za roletou na balkóně. A tam jí před očima jí defilují všechny důležité okamžiky jejího života.

Náročné role se Janžurová nebála. "Monodramat jsem v životě odehrála víc, ostatně současná Audience u královny v Národním divadle nebo Božská Sarah v Divadle Kalich jsou taky do velké míry sólové záležitosti. Mám ráda náročné úkoly, ráda se utkávám sama se sebou. To víte, že mě během zkoušek Pusťte mě ven! párkrát napadlo, že to třeba tentokrát už nezvládnu, v divadle nahlásím, že na to nemám, a odjedu na chaloupku dloubat se v hlíně. Ale musím zaklepat na dřevo, to nejdůležitější se dostavuje – radost z práce a dobrý pocit z toho zápasu," vysvětlovala.

Perličky z crazy komedie Čtyři vraždy stačí, drahoušku: Souboj Bohdalky a Janžurky v koupelně rozvášnil štáb

A připadala i poměrně morbidní historku, jak se dokázala ztotožnit s příběhem, kdy by sama někde uvízla a musela takto bilancovat svůj život.

"Něco podobného by se mi taky mohlo stát, protože bývám poměrně často sama na chalupě. Do ložnice mi vede schodiště, vždycky sice po něm jdu opatrně, abych neuklouzla a nevylítl mi z ruky mobil, ale i přes veškerou obezřetnost si představuji, jak spěchám na zájezd s divadlem, z těch schodů slítnu, ležím pod nimi se zlomenýma rukama i kyčelním kloubem, nemůžu se doplazit k telefonu a vidina odjezdu na představení se ztrácí v mlhách. Pravda tedy je, že já jsem tam pod přísným dozorem, holky mi volají každou chvíli, takže by mě našly snad ještě živou. Dřív než by mi myši prokousaly oblek na cestu," uzavřela. 

Saša Šeflová , Super.cz


Časová osa článků