Článek
Nejen zdravotníci sdílejí smutné příběhy pacientů, kteří jim pod rukama zemřeli na covid-19. V nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze pod Petřínem je prožívala i muzikálová herečka a zpěvačka Kateřina Pechová (37), která si udělala kurz Červeného kříže a pracovala jako dobrovolnice. "Jeden den mi pacientka vyprávěla o svém životě a druhý den už nežila," popsala Super.cz.
Příběh nám vyprávěla podrobně a pořád cítila smutek. "Pamatuju si, že to byla moc příjemná služba. Pomáhala jsem zrovna vrchní sestře Thee a obcházela s ní pacienty. Zastavily jsme se u jedné paní, říkejme jí třeba Marie. Vrchní sestra jí říkala, že jsme sousedky, že taky bydlím v Karlíně. Pohladila ji po vlasech a ona se tak krásně usmála a rozzářily se jí oči. Sestra Thea mi řekla, že paní Marie bude moc ráda za společnost, tak jsem si vzala židličku a skoro hodinu jsme si spolu povídaly," svěřila Kateřina.
"Vyprávěla mi, jak chodívala ještě do Hudebního divadla v Karlíně na Oldřicha Nového, jak se díky manželovi stala fotografkou a procestovali spolu spoustu míst světa. Jak její tatínek vlastnil papírnictví a vzpomínala na obchůdky, které byly v místech, kde teď bydlím já, a kam chodila jako malá na zmrzlinu. Všimla jsem si, že už je hodně unavená tím dlouhým vyprávěním, a tak jsem slíbila, že přijdu zase příště a znovu si popovídáme. Měla tak krásné, hluboké oči, usmála se na mě a poděkovala," vzpomínala.
"Bohužel další den mojí služby už jsem si s paní Marií nepopovídala. Její vyprávění ve mně ale zanechalo hlubokou stopu. Vždy, když v Karlíně procházím místy, o kterých mluvila, vzpomenu si na ni a pošlu jí myšlenku ta nahoru," dodala. "Je to mazec, ta křehkost života. Obdivuju naprosto každého lékaře, sestru a zdravotníka, který takto pracuje celý život. Pro mě bylo strašně těžké nenosit si tyhle emoce domů a celkově je nebrat osobně," svěřila Katka.
Pechová už v nemocnici nepracuje. Jako dobrovolnice nebrala žádný plat, což si nemohla dovolit.
"Teď pracuju jako asistent pedagoga u druháčků. Sice nyní na distanční výuce, ale únor jsem aspoň stihla živě, snad se brzy vrátíme. Zrovna nedávno jsem si říkala, kolik profesí jsem za ten rok vyzkoušela, a že, paradoxně, jak zdravotnictví, tak školství bylo v dětství mým přáním. Chtěla jsem být paní učitelka v mateřské školce nebo pracovat v odvětví speciální pedagogiky," uzavřela.
