Ivan Trojan namluvil roli psa Gumpa.

Ivan Trojan namluvil roli psa Gumpa. Foto: archiv Gump

Homosexuální léčitel, anděl, a teď dokonce pes: Ivan Trojan mu v novém filmu propůjčil hlas

I když herec Ivan Trojan (56) ve filmu Gump, pes který naučil lidi žít na rozdíl od svých kolegů, jako jsou Bolek Polívka (71), Ivana Chýlková (57), Eva Holubová (62) či Richard Krajčo (43), nehraje, je jeho nedílnou součástí. Hlavní psí hrdina totiž mluví jeho hlasem stejně jako v audioknize, kterou před rokem namluvil.

Rozdíl v práci to ovšem byl. "U audioknihy jsem se řídil především nějakou mou představou o tom příběhu. Tady hraje obraz daleko důležitější roli nebo možná tu nejdůležitější. Musel jsem se přizpůsobovat obrazu a už je to práce, která je rozkouskovanější. Myslím, že zážitek četby knížky mi pomohl k tomu, abych do toho filmu mohl vstoupit lépe a přirozeněji," vysvětluje Trojan.

Inspiroval se prý i svým psem, když roli ztvárňoval. "Pozoroval jsem nejenom psa, protože máme doma už druhého pejska, jezevčíka drsnosrstýho, a pozoroval jsem i sebe. Po přečtení té knížky nebo audioknihy nebo po zhlédnutí filmu si uvědomíte, že v tom, jak se chováme ke psům nebo ke zvířatům, mnohdy máme nějaké rezervy. Myslím si, že jsem docela dobrý pejskař, ale uvědomil jsem si, že jsem dost často netrpělivý. Často už někam spěchám do práce. Je zapotřebí si pro toho pejska udělat čas, přemýšlet a umět se vcítit do té jeho duše a na to, jak on se na ten svět dívá. Filip Rožek to opravdu v té knížce vystihl téměř dokonale," radí herec.

V takovém kostýmu jste Ivanu Chýlkovou ještě neviděli: Vypadám jako bývalá štětka, připouští herečka

"Když se naučíme porozumět pejskům, tak bude snazší porozumět sami sobě a ostatním lidem. To si myslím, že je takové poslání, a pokud se to podařilo dostat i do toho filmu, tak pak si myslím, že může být úspěšný. A je to film nejenom pro děti, ale i pro rodiče," dodává.

Ivan Trojan psa Gumpa nejen namluvil, ale poznal se s ním i reálu. "Je na něm vidět, že ten jeho život byl těžký a složitý. Je to pejsek velmi plachý, nedůvěřivý a je zapotřebí si pomalinku získat jeho důvěru. A já mu přeju, aby postupem let nebo měsíců, se mu žilo líp a nebyl v takovým nervu," myslí si Trojan, ale jak je vidět z fotografií u článku, sám si k němu už cestu našel.

Těžký úděl nových štědrovečerních pohádek: Diváci se ušklíbají, ale tyhle dvě se staly hitem

Sám je majitelem už druhého drsnosrstého jezevčíka. "Když odešel ten první, jezevčík Čenda, tak v den, kdy odešel, se narodil tenhle druhý jezevčík Kuba ve stejné psí nemocnici. Řekli jsme si, že je to asi nějaký znamení. Viděli jsme ty štěňátka a děti si s námi vybíraly toho správnýho, tak to byl asi ten nejsilnější moment, když si ti pejskové tu štafetu tak hezky předali," zavzpomínal.

Přiznal také, že se od svých psů něco naučil. "No asi takovou tu citlivost a nějaký to propojování dvou světů, který si jsou podobný. Pes je závislý na člověku a ta jeho láska je bezbřehá. Pokud ji zneužíváme, tak je to strašná nespravedlnost vůči těm zvířátkům. Když se k nim chováme a snažíme se jim porozumět jako sami sobě, tak oni nám to umějí vrátit i ve chvílích, kdy je nám třeba těžko," uzavřel. 

Saša Šeflová , Super.cz


Časová osa článků