Hlavní obsah
Článek

Byl to všestranně nadaný umělec a člověk mnoha profesí - kabaretiér, autor písniček, muzikant, zpěvák, herec, moderátor a televizní dramaturg, který v 80. letech minulého století patřil k nejznámějším osobnostem čs. šoubyznysu. Humor Luďka Nekudy (10. 10. 1942 – 10. 3. 1988) ale nebyl prvoplánově laciný a hospodský. Naopak scénky, kterými bavil publikum, měly vysokou úroveň, mimo jiné i proto, že si jako autor rád pohrával s češtinou a ze své bohaté slovní zásoby uměl vytěžit maximum.

Jazykový génius

Jeho hrátky s českým jazykem lze dokumentovat i tímto příspěvkem: „Loni na podzim jsem tak shrabával listí – ne že bych to dělal rád, ale je to intelektuálně nepříliš vyčerpávající, takže jsem začal přemýšlet, co vlastně dělám, a zjistil jsem, že mi je líto cizinců, co se mají naučit česky. Napsal jsem si postup prací: Naložím listí, odložím hrábě, založím oheň, vyložím listí, přiložím do ohně, vložím tam brambory, proložím natí, uložím kolečko, k němu doložím hrábě, předložím problém hladu, podložím stůl, na něj položím talíř – a pak se složím.“

Pozvání do Semaforu

Nekuda původně zvažoval, že se stane lékařem, ale nakonec vystudoval na pedagogické fakultě v Ostravě ruštinu a hudební výchovu. Už tehdy se spolužáky předváděl nejrůznější humorné scénky, které měly úspěch, a tak po nějaké době založili divadélko Pod okapem.

Při jednom představení zaujal Jiřího Suchého (89), který ho v roce 1967 pozval do Semaforu, a Nekuda jeho nabídku rád přijal. Na legendární pražské scéně účinkoval ve hrách Poslední štace a Tak co, pane barone.

Dělal, co ho baví

Svůj život pak dělil mezi divadlo, manželku Hanu, televizi a rozhlasovou stanici Hvězda, ve které pracoval jako moderátor v pořadech Mikrofórum a Dobré jitro. Protože to byl typický workoholik, na obrovský zápřah si nestěžoval – byl rád, že může dělat to, co ho baví a naplňuje.

Ve zbývajícím volném čase dokonce pohostinsky vystupoval s kapelou Rangers (Plavci), kde hrál, zpíval a uváděl koncerty. Od roku 1980 působil jako dramaturg v Čs. televizi a vytvořil zde jeden z nejoriginálnějších zábavných projektů Sešlost, který uváděl s Jiřím Císlerem (†76).

Smrtící zákaz

Na tehdejší dobu šlo o hodně nekonvenčně pojatý pořad, kam si zval nejrůznější zajímavé hosty, a pokaždé v něm bylo plno dobré muziky a inteligentního humoru. Není divu, že Sešlost se po celou dobu své krátké existence vyhřívala na výsluní diváckého zájmu.

Jenže cenzorům nebyl Nekudův humor po chuti - a to se oblíbenému baviči stalo osudným. Jednoho dne mu neschválili nový díl Sešlosti a dokonce hrozilo, že pořad bude zastaven. „Přišel z televize rozčilený, najedli jsme se a on pak šel k sousedovi," popsala tragický 6. březen 1988 jeho žena Hana.

Nekuda, který měl všeho plné zuby, u souseda zapíjel žal. Bohužel, přemíra alkoholu si vybrala tu nejhorší daň - cestou domů se zřítil ze schodů a upadl do bezvědomí. V nemocnici se chvíli zdálo, že se ho z hrozivé nehody podaří vykřesat.

Bavičův stav se ale postupně začal zhoršovat a po několika dnech svým vážným zraněním podlehl. Příčinou jeho smrti bylo poškození přední části lebky, poraněné čelní laloky a krvácení do mozku. Cenzoři se tak nepřímo postarali o jedno z nejzbytečnějších úmrtí v historii tuzemského šoubyznysu.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám