Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Když se mluví o našich předválečných filmových hvězdách, většinou nás napadnou jména Adina Mandlová (†81), Lída Baarová (†86) či Nataša Gollová (†76), a jen málokdo si vzpomene na Andulu Sedláčkovou (29. 9. 1887 – 24. 11. 1967), která byla také velkým sexsymbolem a celebritou určující módní trendy.

Kritika na ni pěla ódy

Do divadla se chodilo hlavně „na ni“ - Sedláčková zářila na jevišti jako Markéta v Dámě s kaméliemi i jako Líza v Pygmalionu. Divadelní kritik Jindřich Vodák k prvnímu uvedení Dámy s kaméliemi v roce 1916 napsal: „Je tak krásná se svým božským vlnivým tělem v napěnění bílých a růžových toalet, tak krásná s labutím zpěvem svého hlasu, tak spanile smutná ve svých nemocných, unavených nebo vzrušených postojích, že zapomeneme na celé drama a vidíme jen ji.“

Celebrita se vším všudy

Jejím velkým vzorem byla slavná Sarah Bernhardt, kterou osobně viděla jako pětiletá při jejím hostování v Národním divadle. Inspirovala se u ní jako herečka a převzala i její hvězdné manýry. O těch se nakonec špitalo v každé divadelní šatně – Sedláčková si diktovala nejen role, ale i výši honorářů. Také chtěla spolurozhodovat o tom, kdo s ní bude stát na jevišti. Není divu, že v souborech ji moc nemuseli.

„Proslavily“ ji také demonstrativní odchody z jednoho divadla do druhého - například když ředitel Národního divadla obsadil místo ní do role Roxany v Cyranovi z Bergeracu Evu Vrchlickou, Sedláčková práskla dveřmi a přešla na Vinohrady.

Život na vysoké noze

Žila obklopená přepychem, měla vilu v Černošicích i letní byt v Lázních Kynžvart, lyžovat jezdila do mondénního Sv. Mořice ve Švýcarsku. Šila u Podolské a u Rosenbauma, nicméně luxusní róby byly nutností – jako hostující herečka musela mít vlastní garderobu.

Sedláčková si také jako jedna z prvních žen koupila vlastní auto a nechala se ostříhat nakrátko. Její modely kopírovaly všechny ženy, které si to mohly dovolit. K hereččiným ctitelům patřili i Hugo Haas a Zdeněk Štěpánek, mluvilo se také o Janu Masarykovi.

Lépe jí bylo na jevišti

Už v roce 1912 se nechala zlákat také stříbrným plátnem a s manželem Maxem Urbanem založila jednu z prvních filmových společností u nás, kterou pojmenovali ASUM podle iniciál svých jmen. Dochoval se jediný snímek, drama Konec milování z roku 1913. Před kamerou se Sedláčková objevila naposledy v roce 1930, jistější se vždycky cítila na divadelních prknech.

Dítě s otcem Gollové?

Během druhého manželství s o 17 let starším Josefem Kašparem se jí narodila dcera Marcella. Podle všeho byl ale jejím otcem průmyslník a politik JUDr. František Xaver Hodáč, takže dívenka byla nevlastní sestrou Nataši Gollové.

Nesklonila hlavu

V září roku 1939 si Sedláčková v Praze otevřela vlastní divadlo. Nebyla to šťastná doba, náckům vadil například i Čapkův Loupežník. Herečka se ale nedala. O její velké osobní odvaze svědčí i to, že se po atentátu na Heydricha odmítla zúčastnit setkání umělců v Národním divadle kvůli veřejnému slibu Říši. Většina kolegů se dostavila, někteří pak říkali, že „neměli jinou možnost“, ale Sedláčková nepřišla.

„O divadlo ji připravili komunisté hned v roce 1945. V tisku ji označovali jako kolaborantku, přestože to byla jedna z nejstatečnějších žen doby. Párkrát se ještě někde na jevišti objevila, ale na takových podřadných scénách,“ uvedl pro Český rozhlas teatrolog Vladimír Just.

Slavná diva zemřela v roce 1967 následkem srážky s motocyklistou. Při ní utrpěla řadu vážných zranění, jimž po necelém měsíci trápení v nemocnici podlehla.

Reklama

Další články

Načítám