Zdenka Procházková

Zdenka Procházková Herminapress

Osobně znala Mandlovou i Baarovou: Vitální herečka (94) odmítla roli v Hollywoodu a málokdo ví, že píše erotické knihy

Tahle skvělá a neuvěřitelně vitální dáma slaví 4. dubna 94. narozeniny. Zdenka Procházková ale s přibývajícím léty problém nemá. Vrásky jí nevadí a naopak si prý vždycky radši přidávala nějaký ten rok navíc, protože je přece krásné slyšet: „No ne, vy na svůj věk vypadáte opravdu skvěle.“

Sympatická herečka, která se proslavila nejen u nás, ale i v Rakousku, vyrostla v uměleckém prostředí. Její maminka byla vynikající klavíristka, ale protože byla nesmírně plachá, muzicírovala jen doma.

Dceru zapsala také na klavír a kromě toho i na balet. A malou Zdenku kumšt chytil, takže když začala studovat reálné gymnázium, už věděla, že se chce stát herečkou. Proto přešla na Státní konzervatoř, kde byl jedním z jejích profesorů o 17 let starší Karel Höger (✝67).

O vztahu rozhodl polibek

Láska na první pohled to ale nebyla. Höger se jí dokonce ani moc nelíbil a výhrady měla i vůči jeho herectví. Jenže pak je režisér Bořivoj Zeman (✝79) obsadil do svého filmu Mrtvý mezi živými (1946) a byla z toho láska jako trám. A nakonec i manželství.

„Měli jsme tam scénu, kde se spolu líbáme. Nejdřív jsme si dávali jenom takové pusinky, ale pan režisér Zeman se ozval: Prosím vás, to má být milostná scéna, tak jednou doopravdy! A ten Höger mě chytil a...,“ řekla Procházková o počátku jejich vztahu. Kolem slavného manžela se ale točilo velké množství žen, a tak Procházkovou kvůli jedné z nich po 16 letech opustil. Rozchod ale dramatický nebyl a zůstali přáteli až do hercovy smrti.

Prorazila i ve světě

Hereččiným druhým manželem byl Rakušan Erich Hartman, a protože už odmala vyrůstala ve dvojjazyčném prostředí a uměla perfektně německy, uplatnila se bez problémů ve vídeňském Burgtheatru i na dalších rakouských scénách.

Díky své dokonalé znalosti němčiny se ještě před tím stala konferenciérkou Laterny Magiky na výstavě Expo 58 v Bruselu, kde československá expozice vzbudila mimořádný ohlas, a je dodnes považována za celosvětovou senzaci.

S Newmanem to neklaplo

Co se příležitostí na stříbrném plátně týče, Zdenka Procházková hrála mj. ve filmech Týden v tichém domě (1947), Návrat domů, Daleká cesta (oba 1948), A pátý jezdec je Strach (1964), Tajemství velikého vypravěče (1971) či Čas sluhů (1989).

V roce 1966 ji oslovil dokonce Hollywood a nabídl jí roli ve filmu Roztržená opona po boku Paula Newmana (✝83) – tu ale ke své velké lítosti musela odmítnout. Měla totiž strach, aby její odchod do zahraničí nějak neublížil jejím rodičům.

Povýšená Baarová

Její poslední velkou filmovou příležitostí byla postava Lídy Baarové ve stejnojmenném snímku (2016) režiséra Filipa Renče (54).

Tuto velkou divu prvorepublikového filmu (✝86) znala Zdenka Procházková osobně. Jaké na ni má vzpomínky? Potkala se s ní například na narozeninové oslavě u Nataši Gollové (✝76), kde se sešla celá tehdejší herecká elita - Adina Mandlová (✝81), Hana Vítová (✝73) či Svatopluk Beneš (✝89). „Baarová dávala najevo, že je víc než ostatní. Povýšená, zkrátka star německého filmu, milenka pana Goebbelse,“ zavzpomínala herečka.

Příležitostí je málo

Stále vitální Zdenka Procházková je také autorkou několika knih, mj. Ó, sladké stáří či Chuť na lásku, kterou sama označuje za lehce erotickou, až pornografickou. A jaké má přání? „Chtěla bych si ještě zahrát pěknou roli ve filmu. Možná mě neobsazují, protože nevědí, jestli zítra neumřu,“ svěřila v rozhovoru pro Český rozhlas. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků