Aťka Janoušková

Aťka Janoušková Herminapress

I takový byl život Aťky Janouškové: Injekce testosteronu, tragická smrt milovaného muže a rodiče v koncentračním táboře

Dala hlas řadě postav z pohádek a večerníčků, ať už to byli Broučci, Včelí medvídci či Příběhy Tipa a Tapa, ovšem věčnou slávu jí zajistil dabing Včelky Máji. Aťka Janoušková se ale nechala slyšet, že právě tato postava byla do jisté míry i jejím prokletím.

„V hlavách lidí je tak zasunutá, že pomíjejí všechno ostatní, co jsem kdy dělala. I to, na čem si zakládám,“ svěřila se herečka, která se objevila mj. také v hudební komedii Ať žijí duchové (1977) nebo v oscarovém filmu Amadeus (1984). Hlavním těžištěm její práce bylo ale divadlo a zpěv.

Janoušková stála rovněž u zrodu dabingu. Když v roce 2009 přebírala Cenu Františka Filipovského za celoživotní přínos domácímu dabingu, zmínila svou kuriózní zkušenost - během padesát let trvající kariéry namluvila velké množství nejrůznějších zvířat včetně hmyzu. A zvířecích postav bylo prý mnohem víc než lidských rolí.

Z první scény ji vyštval anonym

Nejmenší česká herečka přišla na svět 16. března 1930 jako Vlasta Janoušková. Rodiče jí říkali Aťka, což pak přijala i za své umělecké jméno. Od dětství chodila na zpěv a do baletu k primabaleríně Zdence Zabylové, z jejíž školy se vybírali představitelé dětských rolí do Národního divadla.

Ve zlaté kapličce začala hrát už jako jedenáctiletá a pravidelně hostovala v baletu, opeře i činohře. Jenže v roce 1942 musela divadlo opustit. Na jeho ředitelství dorazil totiž anonym, jehož pisatel se pohoršoval, že Janoušková jako dcera Židovky hraje na naší první scéně. Její rodiče pak zatklo gestapo a oba skončili v koncentračním táboře. Otec se z něj už nevrátil.

Z kanceláře zpět do divadla

Janoušková vyrůstala až do konce války u tety a studovala gymnázium. Umělecké útočiště našla v Dismanově dětském rozhlasovém souboru. „Naučila jsem se žít v přátelském kolektivu, a to člověka dost ovlivní pro jeho budoucí život,“ zmínila Janoušková, která se díky tomu, že měla státnice z angličtiny a z francouzštiny, začala nakonec živit jako cizojazyčná korespondentka.

Přesto ale pořád pošilhávala po kumštu. Měla štěstí. Zpět na divadelní prkna ji v roce 1953 povolal dramatik a režisér E. F. Burian (✝55).

Se svou výškou se smířila

Aťka Janoušková se objevila v celé řadě divadelních představení, zejména v těch, kde mohla uplatnit své přirozené nadání pro tanec a zpěv. Malý vzrůst – měřila jen 120 cm - ji sice odsoudil ke ztělesňování vedlejších, zato však pestrých rolí. Se svou výškou se postupně smířila a přestala snít o tom, že by chtěla být velká.

„Nesplnitelná přání jsem nikdy neměla,“ řekla herečka. Se svou vrozenou vývojovou vadou přitom zpočátku bojovala. Už jako dítě absolvovala léčebnou kúru a po válce dostávala injekce testosteronu s obsahem růstového hormonu. Nakonec to vzdala – zvětšila se jí chodidla a nádherné lodičky šité na míru mohla vyhodit.

Herečka měla jedinou životní lásku, bubeníka Josefa Posledního, který v roce 1968 tragicky zahynul. Na samotu si nakonec zvykla a spokojeně žila v bytě, kde měla vše přizpůsobené své výšce.

Měla ohromný smysl pro humor, rozdávala legraci plnými hrstmi a byla vždy plná
elánu. Jednoho dne se ale odmlčela. Když se jí známí nemohli čtyři dny dovolat, zalarmovali policii.

Ta ji 9. března 2019 našla bez známek života. Týden nato by Aťka Janoušková oslavila 89. narozeniny. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků