Článek
Myslela jsem si, že kartářky jsou ženy bez empatie a vtipu. Mýlila jsem se. Topit se v sebelítosti nemá smysl. Neudělala jsem nic špatně a stejně mám smůlu. Nemám vztah, nemám rodinu, jen práci a život na nic, zoufala jsem si každé ráno před zrcadlem. Nemá cenu se utěšovat vzpomínkami na minulost, kdy mi babička říkala, že budu jednou moc šťastná. Ale kdy?
Stáhnout vlasy do culíku, natáhnout si běžecké boty a rychle do lesa, kde nebudu nikomu na očích.
Do mých myšlenek se neustále vkrádal pocit bezmocnosti, jak můj život změnit, protože tohle už mě nebaví. Rozhodnutí padlo zároveň i s mým tělem. Zatracený kořen! Belhala jsem se po cestě k domu, kde se u vchodu bavili cizí chlapi v montérkách. Já s hlavou skloněnou a s bolestivou grimasou kolem nich propajdala a tajně doufala, že jsem unikla jejich pozornosti. Doma rychlá sprcha, kontrola kotníku, který krásně bobtnal a měnil barvu. Z mrazáku jsem vytáhla mražený pytlík se zeleninou pod svíčkovou a pustila se do samoléčby. Po ledovém šoku jsem zavolala kamarádce, a svěřila jsem se jí se svým ne příliš plnohodnotným životem. Odkázala mě na věštírnu Výklad karet, se kterou taky něco řešila a výklad karet se jí potvrdil. Chápu, že už mě má plné zuby tak mě nechtěla poslouchat. Co jim budu vyprávět, že můj život je prázdný jak studna a ještě k tomu jsem kopyto, co neumí běhat?
Podle obrázku jsem si vybrala paní, nebo slečnu, která mohla sedět popisu od kamarádky. Na druhé straně se ozval veselý hlas. Dobrý den, jak vám mohu pomoci? Už nic nepomůže, chtěla jsem odpovědět, ale vypadlo ze mě, že mám problém sama se sebou. Hlas odpověděl: to nebude tak horké. No dělá si ta baba legraci? Poslouchám, jak tam šustí a plácá o stůl kartami. Nic jsem jí o sobě neřekla, neví ani kolik mi je, jak může jen tak něco věštit? A kartářka spustila. To, s čím se potýkám, co mě trápí, že jsem kopyto řekla jemně slovy, že mám sklony k menším úrazům. Podotkla, že se mám málo ráda, kdo by se měl rád, když se mu nic nedaří že? Během hovoru jsem se jí ptala i na budoucnost a odpověděla mi takovým způsobem, že jsem se musela smát. Byla vtipná a přitom ne jízlivá. Dokončila výklad a já poděkovala a zavěsila. Smála jsem se pořád. Zvláštní… do toho někdo zvonil, tak jsem odložila zeleninu a šmajdala ke dveřím. Tam jeden z montérkových frajerů. Ahoj, jsem tvůj nový soused a mimo to i zdravotník, jdu se mrknout, jestli jsi v pořádku.
Od té doby vaříme na den seznámení svíčkovou. A sklony k menším úrazům? Ty mám pořád, jen s rychlou zdravotní péčí.
