Míla Myslíková

Míla Myslíková Profimedia.cz

Vlastního dítěte se nikdy nedočkala, o úspory ji obrala sekta: Maminka (✝71) Šafránka z Básníků měla hořký konec

Byla usměvavá a na první pohled dobrosrdečná a se svou kulaťoučkou postavou byla přímo ideální představitelkou starostlivých maminek. Osud Míle Myslíkové ale nikdy vlastní děti nedopřál.

Přesto pro ně psala aspoň pohádky, protože velkou vášní této herečky bylo i psaní.
Míla Myslíková rozdávala pozitivní energii plnými hrstmi a kolegové ji měli rádi. „Byla to dáma, která vždycky věděla, co říká, co dělá a vždy to mělo odraz ve skutečnosti,“ řekl o ní Pavel Landovský (✝78). Od úmrtí této sympatické herečky uplynulo 11. února 15 let.

Bavilo ji psaní i divadlo

Narodila se 14. února 1933 v Třebíči jako Bohumila Myslíková a už od dětství toužila stát se spisovatelkou. Jenže tehdy dost dobře nevěděla, o čem by vlastně měla psát, a tak se nakonec rozhodla, že se bude věnovat své druhé velké lásce – herectví. To nakonec úspěšně vystudovala na brněnské JAMU a první angažmá pak získala v Divadle Bratří Mrštíků.

Zářila i v malých rolích

Před filmovou kameru se Míla Myslíková postavila poprvé v 21 letech, kdy si zahrála v komedii Nejlepší člověk (1954), ve které ztvárnil hlavní roli Vlasta Burian (✝70). Během kariéry natočila na 150 filmů, inscenací a seriálů. V mladších letech hrála postavy plnokrevných a temperamentních dam a ve zralém věku pak laskavé a starostlivé maminky.

Diváci ji mají spojenou především s rolí maminky Štěpána Šafránka ze série o Básnících, ale také s ráznou paní Kateřinou Důrovou z Rozmarného léta (1967), rozšafnou paní vedoucí z Holek z porcelánu (1974) či s akurátní vodnickou manželkou z komedie Jak utopit doktora Mráčka (1974). Míla Myslíková sice nedostávala velké role, ale i těm malým dokázala vdechnout punc výjimečnosti.

Láska k Finovi a k Finsku

Se svou postavou „krev a mlíko“ neměla o ctitele nikdy nouzi, ale její jediné manželství s kolegou z brněnského divadla Štěpánem Zemánkem (✝61) nebylo šťastné. Muž si rád přihnul a v opilosti ji několikrát napadl, a tak se s ním nakonec rozvedla.

Měla pak i další vztahy, ale znovu už se nikdy nevdala. V roce 1962 se seznámila s finským novinářem Heikkim, jenže vztah prožívali víceméně jen na dálku. Díky němu ale začala jezdit do Finska a tuto zemi si zamilovala.

Později o svých severských cestách napsala knihy V zemi Kalevově a Finský maratón. Kromě toho psala i knížky pro děti.

Smutný konec

Ke sklonku života ji trápily nejrůznější neduhy, a tak se před světem spíš uzavírala. Její nejvěrnější společnicí byla jezevčice Bětka, které prý před spaním zpívala.

Důvěřivá Míla Myslíková hledala na stará kolena i víru a duchovní souznění a bohužel doplatila na své dobré srdce. Naletěla totiž náboženské sektě, která z ní postupně vysála veškeré úspory.

Životem zkoušená herečka zemřela po prodělané těžké mrtvici v jedné z pražských nemocnic pouhé tři dny před svými 72. narozeninami – opuštěná, bez dětí i bez peněz. 

Sabina Lojdová , Super.cz


Časová osa článků